Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pozor, kam posíláte peníze. Kvůli jedné číslici přišel muž o tisíce

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Příležitost dělá zloděje a i náhoda může vést k velkému podvodu. Kuriózní případ teď řeší ve Svitavách. Padesát sedm lidí chtělo zaplatit účet za telefon, ale kvůli překlepu na klávesnici poslali peníze jinam. A majitel tohoto účtu si peníze nechal. Navíc teď nekomunikuje ani s policií.

Jediná chyba. A nic netušící lidé poslali desetitisíce korun úplně cizímu člověku. "Chyba se stala u mne, protože když člověk posílá víc faktur najednou, tak trojka šestka jsou pod sebou, tak jsem se překlepl," sypal si popel na hlavu Antonín Kustein.

Antonín Kustein se nepřeklepl sám, s ním i dalších padesát šest lidí. Všichni sice číslo účtu vyplnili správně, ale kód banky pozměnili o jedno číslo. A majitel účtu se jen díval, jak mu peníze přibývají a po celou dobu mlčel. "Celková škoda, kterou způsobil, je 36 a půl tisíce korun," upřesnila policejní mluvčí Hana Kaizarová.

"S tím, že by zákazník poslal částku na jiný účet, se setkáváme pouze ve velmi výjimečných případech. Doporučujeme nastavení platby inkasem," uvedla mluvčí mobilního operátora Lucie Jungmannová.

Muže z Poličky banka opakovaně vyzývala, aby peníze vrátil. Jenže ten žil svůj život v utajení, a to i před policií. V případě odsouzení mu hrozí dvouletý trest.

Pan Kustein operátorovi částku znovu zaplatil a čekalo ho i penále z prodlení. Že by svojí pětistovku vymohl zpátky, ale nepředpokládá.

Témata:  počítače banky

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.