Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Šéf ČD Petr Žaluda chce nahradit Martina Romana v čele ČEZu

Šéf ČD Petr Žaluda chce nahradit Martina Romana v čele ČEZu

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Generální ředitel Českých drah (ČD) Petr Žaluda se rozhodl ucházet o post šéfa v polostátní firmě ČEZ. Serveru Euro.cz to ve středu sdělilo několik dobře informovaných zdrojů.

Ve funkci by tak nahradil současného ředitele Martina Romana. Zprávy o změně na postu generálního ředitele ČEZ se objevují v kuloárech takřka s železnou pravidelností. Vysocí manažeři elektrárenské firmy je ale považují za nesmyslné, připomíná dále server.

„Nemám informace o tom, že by se v posledních měsících jednalo o odvolání Romana nebo někoho z nejvyššího vedení firmy,“ uvedl jeden z manažerů. Romanovi ale v polovině února příštího roku končí funkční období ve firmě.

„Bez komentáře,“ reagoval Žaluda. Současně dodal, že je pro něj informace o tom, že by se měl ucházet o post šéfa ČEZ překvapující. Petr Žaluda se stal generálním ředitelem Českých drah 1. února 2008.

Témata:  české dráhy ČEZ

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.