Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Švejnar: Zlato je nejriskantnější investice

Ekonom Jan Švejnar považuje politiky a jejich neschopnost domluvit se za prohlubování ekonomické krize. Stačilo, kdyby se vládcové této planety prostě domluvili, uvedl profesor ve středu na Rádiu Impuls.

"Vezměte si Spojené státy, Evropu, Japonsko, Čínu, takových pět až šest hráčů vlastně představuje tři čtvrtiny světového HDP. Čili kdyby se tato skupina opravdu byla schopna zkoordinovat a dát dohromady, no tak víceméně určí, co se bude ve světě dělat. A jak vidíme, i přes obrovské finanční krize a recese toho nebyli doposud schopni. Ona jde dolů proto, že jsou zde obrovské šoky a ti političtí hráči, lídři nejsou schopni utvrdit trhy a vůbec jednotlivce investory v tom, že jsou schopni efektivně čelit těmto negativním externím intervencím," uvedl Švejnar ve vysílání. Ekonom soudí, že současnou zlatou horečku může brzy vystřídat zimnice. Investovat do zlata považuje za nebezpečné. "To nic nevytváří. To není, jako když si koupíte akcii podniku, který rok co rok vytváří určitou hodnotu, a možná, že se pleteme, jestli je to tolik nebo tolik. To zlato prostě je, leží, a pokud bude po něm poptávka, tak cena poroste, ale může přes noc klesnout klidně o 60 až 70 procent, jak se v minulosti už stalo," dodal Švejnar. Investování do zlata je podle jeho slov nejriskantnější typ podnikání.

Témata:  krize Jan Švejnar

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

23. dubna 2026 11:32

Když se tržiště tváří jako e-shop: Hra na hraně zákona

S online tržišti se při nákupech na internetu setkal už téměř každý. Jde o platformy, které sdružují nabídky desítek až tisíců prodejců na jednom místě a fungují jako digitální tržnice dostupné odkudkoli. V případě potíží ale často přesměrují zákazníka přímo na konkrétního, mnohdy zahraničního prodejce, se kterým nemusí být řešení reklamace jednoduché. Je takový postup v souladu s pravidly?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.