Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Švejnar: Zlato je nejriskantnější investice

Ekonom Jan Švejnar považuje politiky a jejich neschopnost domluvit se za prohlubování ekonomické krize. Stačilo, kdyby se vládcové této planety prostě domluvili, uvedl profesor ve středu na Rádiu Impuls.

"Vezměte si Spojené státy, Evropu, Japonsko, Čínu, takových pět až šest hráčů vlastně představuje tři čtvrtiny světového HDP. Čili kdyby se tato skupina opravdu byla schopna zkoordinovat a dát dohromady, no tak víceméně určí, co se bude ve světě dělat. A jak vidíme, i přes obrovské finanční krize a recese toho nebyli doposud schopni. Ona jde dolů proto, že jsou zde obrovské šoky a ti političtí hráči, lídři nejsou schopni utvrdit trhy a vůbec jednotlivce investory v tom, že jsou schopni efektivně čelit těmto negativním externím intervencím," uvedl Švejnar ve vysílání. Ekonom soudí, že současnou zlatou horečku může brzy vystřídat zimnice. Investovat do zlata považuje za nebezpečné. "To nic nevytváří. To není, jako když si koupíte akcii podniku, který rok co rok vytváří určitou hodnotu, a možná, že se pleteme, jestli je to tolik nebo tolik. To zlato prostě je, leží, a pokud bude po něm poptávka, tak cena poroste, ale může přes noc klesnout klidně o 60 až 70 procent, jak se v minulosti už stalo," dodal Švejnar. Investování do zlata je podle jeho slov nejriskantnější typ podnikání.

Témata:  krize Jan Švejnar

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

22. ledna 2026 19:44

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.