Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Švejnar: Zlato je nejriskantnější investice

Ekonom Jan Švejnar považuje politiky a jejich neschopnost domluvit se za prohlubování ekonomické krize. Stačilo, kdyby se vládcové této planety prostě domluvili, uvedl profesor ve středu na Rádiu Impuls.

"Vezměte si Spojené státy, Evropu, Japonsko, Čínu, takových pět až šest hráčů vlastně představuje tři čtvrtiny světového HDP. Čili kdyby se tato skupina opravdu byla schopna zkoordinovat a dát dohromady, no tak víceméně určí, co se bude ve světě dělat. A jak vidíme, i přes obrovské finanční krize a recese toho nebyli doposud schopni. Ona jde dolů proto, že jsou zde obrovské šoky a ti političtí hráči, lídři nejsou schopni utvrdit trhy a vůbec jednotlivce investory v tom, že jsou schopni efektivně čelit těmto negativním externím intervencím," uvedl Švejnar ve vysílání. Ekonom soudí, že současnou zlatou horečku může brzy vystřídat zimnice. Investovat do zlata považuje za nebezpečné. "To nic nevytváří. To není, jako když si koupíte akcii podniku, který rok co rok vytváří určitou hodnotu, a možná, že se pleteme, jestli je to tolik nebo tolik. To zlato prostě je, leží, a pokud bude po něm poptávka, tak cena poroste, ale může přes noc klesnout klidně o 60 až 70 procent, jak se v minulosti už stalo," dodal Švejnar. Investování do zlata je podle jeho slov nejriskantnější typ podnikání.

Témata:  krize Jan Švejnar

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.