Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Švejnar: Zlato je nejriskantnější investice

Ekonom Jan Švejnar považuje politiky a jejich neschopnost domluvit se za prohlubování ekonomické krize. Stačilo, kdyby se vládcové této planety prostě domluvili, uvedl profesor ve středu na Rádiu Impuls.

"Vezměte si Spojené státy, Evropu, Japonsko, Čínu, takových pět až šest hráčů vlastně představuje tři čtvrtiny světového HDP. Čili kdyby se tato skupina opravdu byla schopna zkoordinovat a dát dohromady, no tak víceméně určí, co se bude ve světě dělat. A jak vidíme, i přes obrovské finanční krize a recese toho nebyli doposud schopni. Ona jde dolů proto, že jsou zde obrovské šoky a ti političtí hráči, lídři nejsou schopni utvrdit trhy a vůbec jednotlivce investory v tom, že jsou schopni efektivně čelit těmto negativním externím intervencím," uvedl Švejnar ve vysílání. Ekonom soudí, že současnou zlatou horečku může brzy vystřídat zimnice. Investovat do zlata považuje za nebezpečné. "To nic nevytváří. To není, jako když si koupíte akcii podniku, který rok co rok vytváří určitou hodnotu, a možná, že se pleteme, jestli je to tolik nebo tolik. To zlato prostě je, leží, a pokud bude po něm poptávka, tak cena poroste, ale může přes noc klesnout klidně o 60 až 70 procent, jak se v minulosti už stalo," dodal Švejnar. Investování do zlata je podle jeho slov nejriskantnější typ podnikání.

Témata:  krize,  Jan Švejnar

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

1. října 2026 12:36

Hormuz se otevírá, ropa ale zůstává drahá. Babišova vláda dnes spustila regulaci paliv

Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.