Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Švejnar: Zlato je nejriskantnější investice

Ekonom Jan Švejnar považuje politiky a jejich neschopnost domluvit se za prohlubování ekonomické krize. Stačilo, kdyby se vládcové této planety prostě domluvili, uvedl profesor ve středu na Rádiu Impuls.

"Vezměte si Spojené státy, Evropu, Japonsko, Čínu, takových pět až šest hráčů vlastně představuje tři čtvrtiny světového HDP. Čili kdyby se tato skupina opravdu byla schopna zkoordinovat a dát dohromady, no tak víceméně určí, co se bude ve světě dělat. A jak vidíme, i přes obrovské finanční krize a recese toho nebyli doposud schopni. Ona jde dolů proto, že jsou zde obrovské šoky a ti političtí hráči, lídři nejsou schopni utvrdit trhy a vůbec jednotlivce investory v tom, že jsou schopni efektivně čelit těmto negativním externím intervencím," uvedl Švejnar ve vysílání. Ekonom soudí, že současnou zlatou horečku může brzy vystřídat zimnice. Investovat do zlata považuje za nebezpečné. "To nic nevytváří. To není, jako když si koupíte akcii podniku, který rok co rok vytváří určitou hodnotu, a možná, že se pleteme, jestli je to tolik nebo tolik. To zlato prostě je, leží, a pokud bude po něm poptávka, tak cena poroste, ale může přes noc klesnout klidně o 60 až 70 procent, jak se v minulosti už stalo," dodal Švejnar. Investování do zlata je podle jeho slov nejriskantnější typ podnikání.

Témata:  krize Jan Švejnar

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.