Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Obří rozpočtové škrty USA dosáhnou více než 1,5 bilionu dolarů

Obří rozpočtové škrty USA dosáhnou více než 1,5 bilionu dolarů

Foto: DataLife

Americký prezident Barack Obama připravuje detailní plán snižování deficitu, který jde dále, než cíl kongresového výboru s úsporami 1,5 bilionu dolarů (zhruba 25,3 bilionu Kč). Informovala o tom ve středu agentura Reuters.

Podle aparátu z Bílého domu mohou být součástí konečného balíčku i opatření na vytváření pracovních míst.

Obama by měl o svých návrzích hovořit ve svém proslovu v pondělí 5. září. Návrh podle agentury Reuters může obsahovat opatření včetně snížení daní, investic do infrastruktury, pomoci pro dlouhodobě nezaměstnané a podporu pro konkrétní odvětví. Obamův zásadní projev se má ale týkat především jeho plánu na vytváření pracovních míst. Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech už řadu měsíců převyšuje devítiprocentní hranici. Právě situace na trhu práce je brána za největší překážku pro Obamovo znovuzvolení na šéfa Bílého domu v příštím roce. Republikáni jsou ale k Obamovým záměrům značně skeptičtí. "Nepotřebujeme další řeč. Stačí plán předložený na papíře. Vážně, prostě ho pošlete poštou. Publikum a pódium k tomu není netřeba. Díky," uvedl na svém účtu na sociální síti Twitter mluvčí republikánského šéfa Sněmovny reprezentantů Johna Boehnera Brendan Buck. Obama v poslední době kvůli stavu americké ekonomiky čelí velkému tlaku. V USA je nyní zhruba 14 milionů lidí bez práce. Navíc se množí hlasy Američanů, že Obama pro zlepšení situace zejména na trhu práce dělá málo. Výrazné americké rozpočtové deficity mohou být podle středečního vyjádření Obamy upraveny bez radikální operace, pokud plán bude zahrnovat určité zvýšení příjmů.

Podle amerického prezidenta mohou za problémy amerického hospodářství republikání v Kongresu. "Zdržuje nás politikaření a neochota jedné frakce v Kongresu postavit zájmy země nad ty své," kritizoval Obama druhý den svého turné po středozápadě republikány. Americkým zákonodárcům se na konci minulého měsíce po několikatýdenním napjatém vyjednávání podařilo dospět k dohodě o navýšení dluhového limitu ze 14,3 bilionu dolarů (zhruba 239,7 bilionu korun) o nejméně 2,1 bilionu dolarů (35,2 bilionu korun). Na základě plánu by měl Washington během příštích deseti let ušetřit 2,4 bilionu dolarů (40,2 bilionu korun). Zákon ale nezavádí žádné nové daně a vytváří mocný výbor Kongresu, který by měl do konce listopadu navrhnout balíček pro snížení deficitu. Nový dluhový limit by měl vystačit do roku 2013. Ratingová agentura Standard & Poor's přesto začátkem srpna snížila Spojeným státům americkým o stupeň špičkový dlouhodobý úvěrový rating AAA na AA+. Spojené státy americké o svůj špičkový dlouhodobý úvěrový rating AAA přišly vůbec poprvé v historii. Standard & Poor's ho Spojeným státům totiž snížila o jeden stupeň na AA+. Americké dluhopisy už totiž podle agentury nejsou bez rizika, za což může "propast mezi politickými stranami", která snížila důvěru ve schopnost vlády země spravovat její finance. Spojené státy tak už oficiálně jsou považovány za dlužníka, který není schopný plnit závazky tak dobře jako například Francie, Německo, Velká Británie či Kanada. USA už od roku 1941 od ratingové agentury Standard & Poor's neměly jiný rating než AAA.

Témata:  USA škrty v rozpočtu

Související

Aktuálně se děje

25. května 2026 11:20

Zájem o Dluhopisy Republiky přesáhl očekávání ministerstva

Stačil týden a objednávky Dluhopisů Republiky přesáhly plánovaných 20 miliard korun. Ministerstvo financí rovnou oznámilo navýšení emise. Na první pohled to vypadá jako jasný hit. Úrok přes čtyři procenta, daňové osvobození, stát jako dlužník... Konzervativní investor má důvod zpozornět, zda je to i pro něj vhodný produkt. A tady je dobré si říct, že u investic většinou neškodí samotný produkt, ale špatný důvod, proč si ho člověk koupí. Může jich být hned několik.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Komentář

Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.