Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomika EU prudce zpomalila růst na 0,2 procenta

Hrubý domácí produkt (HDP) Evropské unie (EU) i eurozóny prudce zpomalil růst na 0,2 procenta mezičvrtletně. Informoval o tom v úterý evropský statistický úřad Eurostat.

V meziročním srovnání rostlo hospodářství Evropské unie i eurozóny o 1,7 procenta.

Tyto údaje nenaplnily očekávání trhu. Analytici oslovení agenturou Reuters očekávali, že hospodářství eurozóny poroste meziměsíčně o 0,3 procenta a meziročně o 1,8 procenta.

V prvním čtvrtletí 2011 rostla ekonomika EU i eurozóny o 0,8 procenta mezičtvrtletně a o 2,5 procenta meziročně. Podobně nízký růst HDP vykázalo již v úterý ráno Německo. Ekonomové se nyní obávají, že zpomalování ekonomického růstu může vést v některých zemích až k propadu do hospodářské recese. Právě největší ekonomika eurozóny zažila silné oživení po dopadech finanční a ekonomické krize. Výrazný pokles v ekonomickém růstu Německa by mohl mít nepříznivý dopad na ekonomiky v dalších částech eurozóny.

O něco hůře si vedla i druhá největší ekonomika eurozóny - Francie, která údaje o vývoji HDP zveřejnila již minulý týden. Podle nich se ekonomický růst Francie ve druhém čtvrtletí tohoto roku se zastavil.

Témata:  ekonomika EU

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.