Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Změna času: Čím nám škodí?

Změna času: Čím nám škodí?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Ačkoli jsme si v neděli mohli pospat o hodinu déle díky přechodu času z letního na zimní, posun času s námi může pěkně zamávat. Jak může být tato změna nebezpečná a co nám hrozí?

Noci se změnou času prodloužily a dříve se začíná stmívat. O hodinu déle spíme, o tu samou dobu však i déle pracujeme. Lékaři však varují, že z tohoto důvodu nám hrozí deprese a únava, píše web tvnoviny.sk.

Je dokonce vědecky prokázané, že změnou času z letního na zimní narůstá počet sebevražd. Procenta pak hovoří o tom, že se týkají více mužů než žen.

Jak web uvádí, lidem chybí slunce. Měli bychom se naučit víc relaxovat a během pracovní doby najít alespoň 30 minut na rozptýlení nebo odpočinek, tvrdí psychologové.

A stačí málo! Poslech hudby, dobré jídlo nebo procházka parkem. Důležité je také zařadit do svého jídelníčku více vitamínu C a hořčíku.

Témata:  Změna času

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.