Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Další zdražování: Ceny potravin letí nahoru o desítky procent

Další zdražování: Ceny potravin letí nahoru o desítky procent

Foto: Pixmac

V českých obchodech zdražily proti loňskému podzimu brambory a mléčné výrobky o desítky procent. O téměř desetinu stoupla i cena vína. Vejce a rajčata jsou naopak o více než pětinu levnější než před rokem. Vyplývá to z údajů o průměrných cenách v obchodech za letošní září, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.

Cena brambor se zvýšila proti loňsku o víc než 60 procent, kilogram se nyní prodává v průměru za 15,25 Kč. Souvisí to zřejmě s nižší úrodou, kterou už dříve avizovali tuzemští bramboráři. Důvodem bezmála čtvrtinového poklesu sklizně proti loňsku podle nich je nepříznivé počasí.

Máslo proti loňsku zdražilo skoro o třetinu a eidamská cihla o téměř pětinu. Kilogram másla je nyní v obchodech průměrně za 161,7 koruny, sýra za 151,7 Kč. Samotné mléko se podle statistiků prodává proti loňsku dráž o zhruba čtyři procenta, litr v průměru za 19,2 Kč. Na rostoucí ceny mléka a mléčných výrobků v Česku v posledních měsících, které se přitom neodrážejí v cenách pro mlékaře, nedávno upozornila Agrární komora.

Víno proti loňsku zdražilo o 9,6 procenta, litr jakostního bílého byl letos v září na pultech za průměrných 69 Kč. Jihomoravští vinaři přitom letos očekávají dobrou sklizeň s výnosem pěti až šesti tun z hektaru, což odpovídá desetiletému průměru.

Ceny klesly u slepičích vajec, podle statistiků se desetikusové balení nyní prodává v průměru za necelých 27 korun. To je o víc než 21 procent méně než před rokem. V loňském roce ceny vajec hlavně před Velikonocemi tlačilo nahoru snížení jejich produkce v Evropské unii poté, co začala platit směrnice zakazující chov slepic v menších klecích. Rajčata v září meziročně zlevnila o 23 procent.

Témata:  potraviny zdražování

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

23. dubna 2026 11:32

Když se tržiště tváří jako e-shop: Hra na hraně zákona

S online tržišti se při nákupech na internetu setkal už téměř každý. Jde o platformy, které sdružují nabídky desítek až tisíců prodejců na jednom místě a fungují jako digitální tržnice dostupné odkudkoli. V případě potíží ale často přesměrují zákazníka přímo na konkrétního, mnohdy zahraničního prodejce, se kterým nemusí být řešení reklamace jednoduché. Je takový postup v souladu s pravidly?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.