Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česká republika je postrachem pro Evropský parlament!

Prezident Miloš Zeman jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, přestože existuje v Poslanecké sněmovně většina, která by mohla vládu sestavit. Exministr za KDU-ČSL Pavel Svoboda upozorňuje, že se o zdejší dění začíná zajímat i Evropský parlament.

Prezident se svým rozhodnutím o úřednické vládě podle Svobod začal chovat jako volený monarcha. Není proto divu, že se o českou demokracii začal zajímat Evropský parlament.

„Zatímco někteří představitelé naší tzv. pravice vyjádřili přesvědčení, že český parlament najde sílu vyjasnit meze prezidentovy pravomoci (na to jsem tedy zvědav), jiný nacionalista – exprezident Klaus se opřel do EU, ať nám do toho nemluví," uvádí na blogu Aktuálně.cz.

Svoboda však připomíná, že jako člen EU bychom měli vyznávat hodnoty, které jsme se zavázali dodržovat. „Pro stát, který je opakovaně kritizován pro vysokou míru korupce od Transparency International i pro světové prvenství v pití alkoholu, spotřebě drog, tabáku a hazardu (podle agentury Bloomberg), jde o další signál, že jako společnost nejdeme ideální cestou," dodává Svoboda.

Jestliže budou porušovány zásady demokracie, hrozí, že budou pozastavena naše členská práva, o čemž rozhodují ostatní členové v Radě EU. Dle Svobody to však příliš nehrozí, neboť by se tak potrestaly ostatní státy taky (poklesl by kurz eura). Zase na druhou stranu už dlouhou dobu pijeme ostatním členům krev například sabotováním ratifikace Lisabonské smlouvy.

Témata:  Česko EU

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.