Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Toto vás naštve. Jak dlouho vydělávají na oběd Češi a jak dlouho to trvá jinde?

Toto vás naštve. Jak dlouho vydělávají na oběd Češi a jak dlouho to trvá jinde?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Big Mac index je zajímavá metoda, jak srovnat, kolik bereme v porovnání s jinými zeměmi. Japonci na oblíbený hamburger vydělávají pouhých devět minut. Jak jsme na tom my?

Oblíbený sendvič se dvěma plátky hovězího ve sladké housce od McDonaldu slouží nejen k jídlu, ale také jako orientační měřítko, kterým se porovnávají ceny, kurzy měn a síla ekonomiky.

S Big Mac indexem přišel časopis The Economist v roce 1986 a mimo jiné se pomocí něj počítá, jak dlouho musí lidé v jednotlivých zemích pracovat, aby si na tento hamburger vydělali.

Počítá se to podle ceny Big Macu v dané zemi a průměrného hodinového platu, který v ní lidé dostávají. U nás stojí Big Mac 70 korun. Pokud tedy svoji hodinovou mzdu vydělíte sedmdesáti, zjistíte, na kolik hamburgerů si vyděláte za hodinu. A když potom 60 minut vydělíte tímto číslem, vyjde vám, jak dlouho trvá, než si vyděláte na jeden.

Vyděláváte-li řekněme 90 korun na hodinu, potom 90: 70 = 1, 28, což znamená, že si za tu dobu vyděláte asi na jeden a čtvrt Big Macu, 60: 1,28=46, 8. To znamená že s hodinovým platem 90 korun na hodinu se k Big Macu dopracujete za 47 minut.

Japonec si vydělá na Big Mac za 7 minut, Američan za 10 minut a Angličan za 16. Rumun si pak na jídlo vydělá za 57 minut.

Témata:  platy / mzdy potraviny

Související

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

20. května 2025 12:26

Potraviny v Česku zdraží víc, než kdokoliv čekal

Růst cen v zemědělství letos v dubnu vykázal úroveň 15,2 procenta v meziročním srovnání. To je nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky. Poprvé po více než dvou letech se rovněž jedná o růst dvouciferný. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Senioři táhnou ekonomiku, zatímco mladí zůstávají ve školách

Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.