Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Toto vás naštve. Jak dlouho vydělávají na oběd Češi a jak dlouho to trvá jinde?

Toto vás naštve. Jak dlouho vydělávají na oběd Češi a jak dlouho to trvá jinde?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Big Mac index je zajímavá metoda, jak srovnat, kolik bereme v porovnání s jinými zeměmi. Japonci na oblíbený hamburger vydělávají pouhých devět minut. Jak jsme na tom my?

Oblíbený sendvič se dvěma plátky hovězího ve sladké housce od McDonaldu slouží nejen k jídlu, ale také jako orientační měřítko, kterým se porovnávají ceny, kurzy měn a síla ekonomiky.

S Big Mac indexem přišel časopis The Economist v roce 1986 a mimo jiné se pomocí něj počítá, jak dlouho musí lidé v jednotlivých zemích pracovat, aby si na tento hamburger vydělali.

Počítá se to podle ceny Big Macu v dané zemi a průměrného hodinového platu, který v ní lidé dostávají. U nás stojí Big Mac 70 korun. Pokud tedy svoji hodinovou mzdu vydělíte sedmdesáti, zjistíte, na kolik hamburgerů si vyděláte za hodinu. A když potom 60 minut vydělíte tímto číslem, vyjde vám, jak dlouho trvá, než si vyděláte na jeden.

Vyděláváte-li řekněme 90 korun na hodinu, potom 90: 70 = 1, 28, což znamená, že si za tu dobu vyděláte asi na jeden a čtvrt Big Macu, 60: 1,28=46, 8. To znamená že s hodinovým platem 90 korun na hodinu se k Big Macu dopracujete za 47 minut.

Japonec si vydělá na Big Mac za 7 minut, Američan za 10 minut a Angličan za 16. Rumun si pak na jídlo vydělá za 57 minut.

Témata:  platy / mzdy potraviny

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.