Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Toto vás naštve. Jak dlouho vydělávají na oběd Češi a jak dlouho to trvá jinde?

Toto vás naštve. Jak dlouho vydělávají na oběd Češi a jak dlouho to trvá jinde?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Big Mac index je zajímavá metoda, jak srovnat, kolik bereme v porovnání s jinými zeměmi. Japonci na oblíbený hamburger vydělávají pouhých devět minut. Jak jsme na tom my?

Oblíbený sendvič se dvěma plátky hovězího ve sladké housce od McDonaldu slouží nejen k jídlu, ale také jako orientační měřítko, kterým se porovnávají ceny, kurzy měn a síla ekonomiky.

S Big Mac indexem přišel časopis The Economist v roce 1986 a mimo jiné se pomocí něj počítá, jak dlouho musí lidé v jednotlivých zemích pracovat, aby si na tento hamburger vydělali.

Počítá se to podle ceny Big Macu v dané zemi a průměrného hodinového platu, který v ní lidé dostávají. U nás stojí Big Mac 70 korun. Pokud tedy svoji hodinovou mzdu vydělíte sedmdesáti, zjistíte, na kolik hamburgerů si vyděláte za hodinu. A když potom 60 minut vydělíte tímto číslem, vyjde vám, jak dlouho trvá, než si vyděláte na jeden.

Vyděláváte-li řekněme 90 korun na hodinu, potom 90: 70 = 1, 28, což znamená, že si za tu dobu vyděláte asi na jeden a čtvrt Big Macu, 60: 1,28=46, 8. To znamená že s hodinovým platem 90 korun na hodinu se k Big Macu dopracujete za 47 minut.

Japonec si vydělá na Big Mac za 7 minut, Američan za 10 minut a Angličan za 16. Rumun si pak na jídlo vydělá za 57 minut.

Témata:  platy / mzdy,  potraviny

Aktuálně se děje

3. listopadu 2026 11:12

Černý pátek plný triků. Obchodníci si hrají s cenami i psychikou zákazníků

Přestože je černá barva často spojena s negativními emocemi, u Černého pátku, který letos připadá na 27. listopadu, to zpravidla neplatí. Právě naopak. Spotřebitelé se těší na obrovské slevy, prodávající zase na vysoké tržby, a tak jsou všichni spokojení. Nebo tomu tak není? Bohužel ne vždy jsou slevy opravdu takové, jak se prezentují. Jak však předejít nevýhodnému nákupu?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Nvidia čelí největší krizi ve své historii. Odchod zakladatele odhalil její slabinu

Rezignace Jensena Huanga z čela americké Nvidie představuje jeden z největších personálních otřesů v novodobé historii technologického průmyslu. Muž, který společnost v roce 1993 spoluzakládal a během následujících 33 let ji proměnil v jednoho z nejhodnotnějších podnikových gigantů planety, odchází v době, kdy jsou její technologie klíčové pro rozvoj umělé inteligence a strategické soupeření Spojených států s Čínou. Jeho odchod proto dalece přesahuje hranice samotné společnosti.