Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČEZ jásá: Temelín láme rekordy!

ČEZ jásá: Temelín láme rekordy!

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Jaderná elektrárna Temelín v pondělí odpoledne překonala dosud nejvyšší roční výrobu 13,913 miliardy kWh elektřiny z minulého roku. K úterní osmé hodině ranní vyrobily oba bloky elektrárny 13,946 miliardy kWh, oznámil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Od zahájení provozu v prosinci 2000 vyprodukoval Temelín přes 133,714 miliardy kWh elektřiny.

Letos vyrobené rekordní množství elektřiny by stačilo téměř 3,5 roku pokrývat spotřebu celých jižních Čech nebo 11,5 roku zásobovat všechny jihočeské domácnosti.

"V závěru letošního roku předpokládáme, že svůj dosavadní výrobní rekord překoná i Jaderná elektrárny Dukovany. Ten dosud činí 14,448 miliardy kWh elektřiny," řekl Kříž.

Dosavadní výrobní rekord překonala temelínská elektrárna s předstihem 28 dní. Má také dobře nakročeno k překonání výroby 15 miliard kilowatthodin. "Tento cíl jsme si dali před pěti lety. Díky dobrému provozu od začátku roku a zkrácením obou odstávek se nám podařilo vytvořit několikadenní rezervu. Teď už bude záležet na provozu v posledním měsíci roku," dodal Vladimír Hlavinka, ředitel divize Výroba ČEZ.

Pro dosažení dobrých výrobních výsledků je klíčové dodržení délky odstávek pro výměnu paliva v reaktoru. Obě letošní odstávky zvládl Temelín v součtu za 95 dní, tedy o šest dní dříve než bylo plánováno.

Témata:  ČEZ Temelín

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.