Senát v pátek jednomyslně schválil 34 hlasy z 51 přítomných senátorů novelu zákona o audiovizi. Místo Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie tak vznikne nový Státní fond kinematografie, který bude financován například i poplatky z audiovizuálních mediálních služeb.
"Stávající podmínky jsou z hlediska praxe už zastaralé a nedostatečné," uvedla ministryně kultury Alena Hanáková (STAN) s tím, že například nereflektují nové technologie či nerespektují současný proces vzniku filmů. "Odborná veřejnost čeká na tuto změnu už dvacet let," zdůraznila význam normy.
Státní fond kinematografie je podle návrhu nástupnickou organizací současného fondu. Jeho úkolem bude správa audiovizuálních poplatků, poplatku z vysílání reklamy nebo poplatků za žádosti na poskytnutí podpory kinematografie.
"Tento zákon po dlouhých letech vytváří ucelenou koncepci podpory kinematografie a audiovize. Fond se stává méně přímo závislým na ministerstvu kultury. Navíc se na této podobě shodlo široké politické spektrum," řekl Jiří Oberfalzer (ODS).
Senátoři na plénu diskutovali o úpravě, kterou navrhli senátoři Petr Bratský (ODS) a Miroslav Nenutil (ČSSD). "Smyslem pozměňovacího návrhu je konkretizovat dotaci ze státního rozpočtu," vysvětlil Nenutil. " Zákon nabízí podporu, kterou ale ve výsledku nemusí poskytnout. Je to podle mě takový politický alibismus," dodal Bratský.
Naopak senátor Oberfalzer namítal, že není na místě, aby ministerstvo bylo zavázáno poskytováním více prostředků filmu. "Víme, že rozpočtové podmínky nejsou v současnosti dobré. My dáme ministerstvu kultury do vínku to, že bude-li přispívat na film víc, omezí zase jiné kulturní činnosti," řekl.
To, že obecně stát šetří, kde se dá, připomenul i předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).
Návrh, který zazněl už i při dřívějším projednávání zákona, nakonec senátoři neprosadili.
Nový fond má vést evidenci v oblasti audiovize a poskytovat podporu kinematografii. Kromě toho by ale měl v popisu práce výkon majetkových autorských práv a práv výrobců audiovizuálních děl nebo přidělování koprodukčního statutu.
Mezi finanční zdroje fondu bude patřit například poplatek z vysílání reklamy, poplatek z kinematografického představení nebo z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání.
Poplatek z vysílání reklamy je základním pilířem fungování fondu a tvoří ho dvouprocentní odvod z reklamních výnosů nebo příjmů televizí, které vysílají kinematografická díla. Povinnost se vztahuje na volně šířené stanice, které nemají místní nebo regionální charakter. Prakticky se na tento poplatek skládají komerční televize Nova, Prima a Barrandov, které budou muset přispívat částkou nejméně 150 milionů korun ročně.
Příjem z kinematografického představení zákon zvyšuje z původní jedné koruny na úroveň jednoho procenta se zaokrouhlením na celé koruny nahoru. Dospělí diváci pražských multiplexů tak budou do kasy fondu přispívat dvě koruny u klasických filmů a tři koruny za představení ve 3D.
Sazbu za poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání norma stanuje na půl procenta z poplatku za zhlédnutí nebo ceny předplatného. I tady se má ale zaokrouhlovat na celé koruny směrem nahoru. Provozovatelé služeb jako Voyo.cz nebo Videotéka O2 TV tak budou do fondu odvádět korunu za každý snímek, za který jim jejich uživatelé zaplatí jednorázově, nebo půl procenta ze sazby za předplatné.
Součástí zákona je také povinnost distributorů audiovizuálních děl opatřit tato díla titulky pro sluchově postižené. Filmy budou pak muset mít z hlediska vhodnosti svého obsahu pro děti a mladistvé jednu ze čtyř klasifikací. Buď půjde o snímky přístupné bez omezení, nebo nevhodné pro děti do 12 let, případně nepřístupné pro děti do 15 let, a konečně nepřístupné pro děti a mladistvé do 18 let.
Zákon má začít platit od 1. ledna 2013. Výjimku má jen ustanovení o poplatcích z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, které by mělo odstartovat až v roce 2016.
Témata: filmové výdělky
