Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty zlevnily, v následujících dnech opět podraží

Pohonné hmoty zlevnily, v následujících dnech opět podraží

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

U českých čerpacích stanic v minulém týdnu klesly ceny pohonných hmot, benzin zlevnil o 10 haléřů na 37,88 koruny, cena nafty se snížila o čtyři haléře na 36,90 koruny za litr. Za tímto vývojem stál posilující kurz koruny vůči dolaru, vyplývá to z pondělních statistik společnosti CCS.

Proti tomu cena ropy Brent v průběhu minulého týdne zamířila vzhůru. "Podporou byly informace Mezinárodní agentury pro energii, podle kterých se produkce OPEC v září snížila o 0,5 milionu barelů na 31,17 milionu za den. Agentura proto očekává v příštím roce růst globální spotřeby o 0,8 milionu na rekordních 90,5 milionu barelů za den," vysvětlil pro agenturu Mediafax analytik společnosti Colosseum Petr Čermák.

Podle informací IEA (Mezinárodní agentury pro energii) by se měla v následujících pěti letech zvýšit poptávka po ropě až na 95,7 milionu barelů.

V následujících dnech očekává analytik Čermák růst cen pohonných hmot. "O něco výraznější by mohlo být zdražení především v případě nafty," zakončil.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.