Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Drábek: Lidem v hmotné nouzi dáme víc peněz! Kolik?

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) na letošek potřebuje na výplatu dávek pomoci v hmotné nouzi 1,3 miliardy korun nad původní plán. O přesun peněz v rámci své rozpočtové kapitoly požádal ministr Jaromír Drábek (TOP 09) sněmovní rozpočtový výbor, vláda podle informací Mediafaxu souhlasila.

Ministerstvo původně kalkulovalo s tím, že na pomoc v hmotné nouzi mu bude stačit 5,56 miliardy korun. Tíživá sociální situace občanů ale předčila ministerská očekávání, když jim už na konci srpna rezort vyplatil na těchto dávkách 4,86 miliardy. Meziročně šlo o poloviční nárůst a už nyní je jasné, že zbývajících 700 milionů korun na další čtyři měsíce státu nevystačí.Rezort Jaromíra Drábka propočítal, že celkově bude na letošní rok potřebovat na výplatu dávek pomoci v hmotné nouzi částku 7,87 miliardy korun. Ministerstvo si chce proto pomoci převodem 1,3 miliardy korun z vázaných výdajů na nemocenské pojištění. Tady totiž rezort podle nových propočtů svůj původní odhad nadsadil.O žádosti MPSV musí rozhodnout rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, nejdřív ji ale musela podpořit vláda. "Žádost o povolení rozpočtového opatření je z pohledu státního rozpočtu rozpočtově neutrální, neboť nemá dopad na saldo státního rozpočtu," uzavřelo ministerstvo.

Témata:  sociální dávky

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.