Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Drábek: Lidem v hmotné nouzi dáme víc peněz! Kolik?

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) na letošek potřebuje na výplatu dávek pomoci v hmotné nouzi 1,3 miliardy korun nad původní plán. O přesun peněz v rámci své rozpočtové kapitoly požádal ministr Jaromír Drábek (TOP 09) sněmovní rozpočtový výbor, vláda podle informací Mediafaxu souhlasila.

Ministerstvo původně kalkulovalo s tím, že na pomoc v hmotné nouzi mu bude stačit 5,56 miliardy korun. Tíživá sociální situace občanů ale předčila ministerská očekávání, když jim už na konci srpna rezort vyplatil na těchto dávkách 4,86 miliardy. Meziročně šlo o poloviční nárůst a už nyní je jasné, že zbývajících 700 milionů korun na další čtyři měsíce státu nevystačí.Rezort Jaromíra Drábka propočítal, že celkově bude na letošní rok potřebovat na výplatu dávek pomoci v hmotné nouzi částku 7,87 miliardy korun. Ministerstvo si chce proto pomoci převodem 1,3 miliardy korun z vázaných výdajů na nemocenské pojištění. Tady totiž rezort podle nových propočtů svůj původní odhad nadsadil.O žádosti MPSV musí rozhodnout rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, nejdřív ji ale musela podpořit vláda. "Žádost o povolení rozpočtového opatření je z pohledu státního rozpočtu rozpočtově neutrální, neboť nemá dopad na saldo státního rozpočtu," uzavřelo ministerstvo.

Témata:  sociální dávky

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.