Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Drábek: Lidem v hmotné nouzi dáme víc peněz! Kolik?

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) na letošek potřebuje na výplatu dávek pomoci v hmotné nouzi 1,3 miliardy korun nad původní plán. O přesun peněz v rámci své rozpočtové kapitoly požádal ministr Jaromír Drábek (TOP 09) sněmovní rozpočtový výbor, vláda podle informací Mediafaxu souhlasila.

Ministerstvo původně kalkulovalo s tím, že na pomoc v hmotné nouzi mu bude stačit 5,56 miliardy korun. Tíživá sociální situace občanů ale předčila ministerská očekávání, když jim už na konci srpna rezort vyplatil na těchto dávkách 4,86 miliardy. Meziročně šlo o poloviční nárůst a už nyní je jasné, že zbývajících 700 milionů korun na další čtyři měsíce státu nevystačí.Rezort Jaromíra Drábka propočítal, že celkově bude na letošní rok potřebovat na výplatu dávek pomoci v hmotné nouzi částku 7,87 miliardy korun. Ministerstvo si chce proto pomoci převodem 1,3 miliardy korun z vázaných výdajů na nemocenské pojištění. Tady totiž rezort podle nových propočtů svůj původní odhad nadsadil.O žádosti MPSV musí rozhodnout rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, nejdřív ji ale musela podpořit vláda. "Žádost o povolení rozpočtového opatření je z pohledu státního rozpočtu rozpočtově neutrální, neboť nemá dopad na saldo státního rozpočtu," uzavřelo ministerstvo.

Témata:  sociální dávky

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.