Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Schodek státního rozpočtu na konci července klesl na 52 miliard

Deficit státního rozpočtu České republiky na konci července klesl z červnových 71,7 miliardy na 51,7 miliardy korun při příjmech 597,4 miliardy korun a výdajích 649,1 miliardy korun. Ve středu o tom informovala ministerstvo financí (MF), meziročně je schodek o 9,4 miliardy nižší.

"Vývoj odpovídá předpokladům ministerstva financí. Není důvod k jásotu ani k panice. Plnění za leden až červenec vždy vychází o něco lepší než za předcházející měsíce," uvedl náměstek ministra financí pro veřejné rozpočty Jan Gregor. Rozhodujícím pro splnění rozpočtového cíle bude podle něj obnovení čerpání prostředků z evropských fondů.Dosažené celkové příjmy ve výši 597,4 miliardy korun představovaly 55 procent rozpočtu po změnách (v červenci 2011 plněny na 55,3 procenta) a proti stejnému období roku 2011 byly vyšší o 6,4 miliardy korun. Rozpočet po změnách počítá s růstem o 7,3 procenta proti skutečnosti roku 2011. Na nižší než očekávaný růst příjmů státního rozpočtu působí nejvíce příjmy z EU, jejichž inkaso je proti stejnému období roku 2011 nižší o 5,2 miliardy korun.Daňové příjmy (bez pojistného na sociální zabezpečení) dosáhly částky 313,2 miliardy korun, což představuje 55,8 procenta rozpočtu a meziroční růst o 3,7 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je plnění rozpočtu o 1,2 procentního bodu nižší. Inkaso DPH představovalo 122,6 miliardy korun, to je 55,3 procenta rozpočtu, což je o 7,5 procentního bodu nižší plnění než v červenci minulého roku. Meziročně vzrostlo o 0,1 miliardy korun, tedy o 0,1 procenta.Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly 216,4 miliardy korun, což představuje 56,4 procenta rozpočtu (loni to bylo 56,6 procenta) a meziroční růst o pět miliard korun, tj. o 2,4 procenta. Rozpočet počítá s růstem o 4,7 procenta proti skutečnosti roku 2011. Z celkové částky připadlo na důchodové pojištění 192,4 miliardy korun při meziročním růstu o 4,5 miliardy korun, tj. o 2,4 procenta (rozpočet počítá s růstem o 4,7 procenta).Celkové výdaje v objemu 649,1 miliardy korun čerpané ke konci července 2012 představují 54,4 procenta rozpočtu po změnách (v červenci 2011 to bylo 54,2 procenta), a jsou tak o tři miliardy korun pod úrovní července 2011. Proti skutečnosti loňského roku předpokládá letošní rozpočet po změnách nárůst o 3,2 procenta.Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu jsou zapracovány ve výši 491,6 miliardy korun, což představuje 41,3 procenta všech rozpočtovaných výdajů. Ke konci letošního července bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 278,3 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 19,7 miliardy korun. Z toho na důchody připadlo 220,2 miliardy korun. Státní sociální podpora vykazuje meziroční pokles o 0,5 miliardy korun a prostředky na podporu v nezaměstnanosti o 1,5 miliardy korun. Naopak ostatní sociální dávky meziročně vzrostly o 13,9 miliardy korun.Hospodaření rozpočtu v samotném červenci skončilo přebytkem 20 miliard korun, když příjmy činily 92,8 miliardy korun a výdaje byly čerpány ve výši 72,8 miliardy korun. Meziročně vyšší přebytek v samotném červenci ovlivnily skutečnosti na straně příjmů i výdajů.Státní rozpočet na rok 2012 počítá s příjmy ve výši 1084,7 miliardy korun, výdaji 1189,7 miliardy korun a schodkem ve výši 105 miliard korun.

Témata:  státní rozpočet

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.