Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Gigantické plýtvání ve zdravotnictví!

V úterý se konalo v Ústeckém kraji jednání týkající se rozsahu smluvního zajištění lůžkové zdravotní péče zejména v nemocnicích nezřizovaných Ústeckým krajem, které inicioval Jaroslav Foldyna (ČSSD).

„Jednalo se zejména o nemocnicích Žatec, Rumburk, tyto je třeba definovat jako nedílnou součást sítě lůžkových nemocničních zařízení v kraji,“ uvádí Foldyna na svém facebookovém profilu.

Kraj dle něj nese plnou odpovědnost za kvalitní a dostupnou zdravotní péči. „Toto je nutné akcentovat zejména v oblasti Šluknovského výběžku a k Rumburské městské nemocnici, která zajišťuje toto v oblasti, kde žije cca 55 tisíc obyvatel a je od Děčína geologicky oddělená, což vytváří problém dostupnosti,“ uvádí. V podobném postavení se dále nachází nemocnice v Žatci.

Dříve již byla zrušena nemocnice ve Varnsdorfu, což připomínají někteří diskutující. Její zrušení však považuje Foldyna za neschopnost vedení města, které nedokázalo věci reálně řešit. Jiní se však radují nad tím, že si „někdo uvědomil, že nemocnice v Rumburku je potřeba.“

Jeden z komentářů se však věnuje základu problému – odtékajícím miliardám bokem. „Problém je jeden, ovšem veliký. Gigantické plýtvání ve zdravotnictví. To, že si farmaceutické firmy hromadně podplácejí lékaře, je dnes již normálka. Pak se stane záhada, že je potřeba zrušit nebo omezit nemocnici,“ uvádí.

Témata:  zdravotnictví

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.