Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Banka "vyplatila" na úvěrech 8,2 miliardy korun, Češi to zaplatí

Banka

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Česká exportní banka (ČEB) neoprávněně uvolnila úvěry za 8,2 miliardy korun. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž závěry úřad zveřejnil v pondělí.

Nejvyšší kontrolní úřad se při kontrole České exportní banky zaměřil mimo jiné na devět úvěrů na podporu českého vývozu za 13,2 miliardy korun. Přes osm miliard korun přitom podle kontrolorů vůbec nemělo opustit účty ČEB, z toho u úvěrů za 4,2 miliardy ČEB porušila zákon o bankách. V sedmi z devíti kontrolovaných případů přitom mají dlužníci už teď problémy se splácením. Pokud by peníze nesplatili, ztráta banky by nakonec šla na vrub státu.

"Pochybnosti vzbuzuje i výběr firem, které finance získaly. Zarážející je například fakt, že ze 143 miliard korun, které ČEB na podporu exportu v letech 2005–2011 poskytla více než stovce žadatelů, 19,5 miliardy (tedy 13,6 %) získaly jen dvě firmy. Při úvěrovém procesu během ověřování jejich obchodních případů přitom opakovaně docházelo k zásadním pochybením ze strany ČEB. Jedna z těchto dvou společností navíc vyplatila přes 40 procent prostředků z úvěru subdodavateli se sídlem v jednom z tzv. daňových rájů. Je tedy otázkou, zda lze v tomto případě ještě mluvit o podpoře českého exportu," přiblížila závěry kontroly mluvčí NKÚ Olga Málková.

ČEB při rozhodování o úvěrech podle NKÚ porušovala nejen zásadu obezřetnosti, kterou jí ukládá zákon o bankách, ale i vlastní vnitřní předpisy. "Svědčí o tom například skutečnost, že dozorčí rada banky nedostala na stůl část důležitých materiálů, o kterých měla rozhodovat," upozornila Málková.

Kontroloři se zaměřili i na ministerstvo financí, které je v ČEB rozhodujícím akcionářem. Také u něj našli závažné chyby. "Resort financí například v roce 2010 půjčil ČEB 1,7 miliardy korun – jednalo se však o peníze, které byly určeny na úhradu schodku státního rozpočtu, nikoli na půjčky," uvedla mluvčí NKÚ.

"Problematické záležitosti při poskytování některých úvěrů ČEB byly jedním z hlavních důvodů, proč ministr financí na počátku roku 2011 přikročil k personálním změnám ve vedení banky. Nové vedení mělo za úkol záležitosti prošetřit, zefektivnit systém schvalování úvěrů a zvýšit jeho transparentnost," reagoval na závěry NKÚ mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

V případě Ministerstva financí se nálezy NKÚ podle Jakoba týkají pouze administrativních a technických záležitostí, které neměly dopad na veřejné rozpočty. "Půjčka pro ČEB byla poskytnuta na přelomu let 2009/2010 za Fischerovy vlády a došlo zde k zaúčtování na jinou položku, než by mělo být podle názoru NKÚ. Co se týče evidence akcií, se kterými MF nebylo příslušné hospodařit, jednalo se o dočasné řešení, protože ostatní resorty (akcionáři ČEB) neměly v tehdejší době účet u Centrálního depozitáře cenných papírů. V současné době jsou už akcie ČEB zaúčtovány na jednotlivých účtech příslušných ministerstev u CDCP," zdůraznil Jakob s tím, že k dalším formálním výtkám už ministerstvo financí provedlo nápravná opatření.

Témata:  banky

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.