Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Banka "vyplatila" na úvěrech 8,2 miliardy korun, Češi to zaplatí

Banka

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Česká exportní banka (ČEB) neoprávněně uvolnila úvěry za 8,2 miliardy korun. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž závěry úřad zveřejnil v pondělí.

Nejvyšší kontrolní úřad se při kontrole České exportní banky zaměřil mimo jiné na devět úvěrů na podporu českého vývozu za 13,2 miliardy korun. Přes osm miliard korun přitom podle kontrolorů vůbec nemělo opustit účty ČEB, z toho u úvěrů za 4,2 miliardy ČEB porušila zákon o bankách. V sedmi z devíti kontrolovaných případů přitom mají dlužníci už teď problémy se splácením. Pokud by peníze nesplatili, ztráta banky by nakonec šla na vrub státu.

"Pochybnosti vzbuzuje i výběr firem, které finance získaly. Zarážející je například fakt, že ze 143 miliard korun, které ČEB na podporu exportu v letech 2005–2011 poskytla více než stovce žadatelů, 19,5 miliardy (tedy 13,6 %) získaly jen dvě firmy. Při úvěrovém procesu během ověřování jejich obchodních případů přitom opakovaně docházelo k zásadním pochybením ze strany ČEB. Jedna z těchto dvou společností navíc vyplatila přes 40 procent prostředků z úvěru subdodavateli se sídlem v jednom z tzv. daňových rájů. Je tedy otázkou, zda lze v tomto případě ještě mluvit o podpoře českého exportu," přiblížila závěry kontroly mluvčí NKÚ Olga Málková.

ČEB při rozhodování o úvěrech podle NKÚ porušovala nejen zásadu obezřetnosti, kterou jí ukládá zákon o bankách, ale i vlastní vnitřní předpisy. "Svědčí o tom například skutečnost, že dozorčí rada banky nedostala na stůl část důležitých materiálů, o kterých měla rozhodovat," upozornila Málková.

Kontroloři se zaměřili i na ministerstvo financí, které je v ČEB rozhodujícím akcionářem. Také u něj našli závažné chyby. "Resort financí například v roce 2010 půjčil ČEB 1,7 miliardy korun – jednalo se však o peníze, které byly určeny na úhradu schodku státního rozpočtu, nikoli na půjčky," uvedla mluvčí NKÚ.

"Problematické záležitosti při poskytování některých úvěrů ČEB byly jedním z hlavních důvodů, proč ministr financí na počátku roku 2011 přikročil k personálním změnám ve vedení banky. Nové vedení mělo za úkol záležitosti prošetřit, zefektivnit systém schvalování úvěrů a zvýšit jeho transparentnost," reagoval na závěry NKÚ mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

V případě Ministerstva financí se nálezy NKÚ podle Jakoba týkají pouze administrativních a technických záležitostí, které neměly dopad na veřejné rozpočty. "Půjčka pro ČEB byla poskytnuta na přelomu let 2009/2010 za Fischerovy vlády a došlo zde k zaúčtování na jinou položku, než by mělo být podle názoru NKÚ. Co se týče evidence akcií, se kterými MF nebylo příslušné hospodařit, jednalo se o dočasné řešení, protože ostatní resorty (akcionáři ČEB) neměly v tehdejší době účet u Centrálního depozitáře cenných papírů. V současné době jsou už akcie ČEB zaúčtovány na jednotlivých účtech příslušných ministerstev u CDCP," zdůraznil Jakob s tím, že k dalším formálním výtkám už ministerstvo financí provedlo nápravná opatření.

Témata:  banky

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

11. března 2026 11:46

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Putinův nečekaný jackpot: Rusko vydělává nejvíce od začátku invaze

Úder Spojených států a Izraele na Írán přišel přesně ve chvíli, kdy ruská ekonomika zažívala krušné časy, pod tíhou sankcí a hrozby cel ze strany USA slábla a příjem státní kasy z prodeje ropy byl na několikaletém maximu. Jenže stačilo několik týdnů a je vše jinak. V minulém týdnu Rusko získalo prodejem námořně vyvážené ropy 2,46 miliardy dolarů (zhruba 52 miliard korun), spočítala agentura Bloomberg. To je nejvyšší týdenní tržba od druhého týdně měsíce března 2022.