Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kyperská vláda se dohodla na balíku úspor, chce se vyhnout mezinárodní pomoci

Kyperskou ekonomiku před měsícem tvrdě zasáhl výbuch muničního skladu. Mimo lidských i finančních ztrát byla těžce poškozena elektrárna a ostrov se od té doby potýká s nedostatkem energie.

Škody na elektrárně způsobené výbuchem se nepodařilo ani po více než měsíci plně vyřešit a ostrov tak bojuje s nedostatkem elektřiny, čímž trpí průmysl. Vysoké státní výdaje na likvidaci katastrofy znamenají pro malou zemi citelný zásah do rozpočtu a Kypr se proto pravděpodobně stane další zemí, která bude nucena požádat o pomoc z EU.

Kyperská ekonomika nebyla v optimálním stavu již před explozí a to zejména kvůli těsným vazbám na Řecko, které je již delší dobu v recesi.

Kyperská vláda se s opozičními silami dohodla na základních rysech balíku úsporných opatření, který by měl alespoň částečně ulevit rozpočtu. Jeho obsah ještě není přesně znám, ale podle zdrojů z jednání bude zahrnovat privatizaci místní akciové burzy a také redukce ve státní správě.

 

Témata:  Kypr

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.