Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Šok pro EU: Kypr asi požádá o finanční pomoc

Šok pro EU: Kypr asi požádá o finanční pomoc

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Kypr bude možná brzy potřebovat mezinárodní finanční pomoc, pokud okamžitě nepřijme úsporná opatření, varovala v pondělí největší kyperská banka Bank of Cyprus. Tímto krokem by se Kypr stal již čtvrtou zemí eurozóny, která požádala o záchranný balíček, informovaly agentury Reuters a AFP.

„Díky naší nečinnosti riskujeme schopnost státu na refinancování, dopady budou okamžité a vážné,“ uvedla komerční Bank of Cyprus ve svém tiskovém prohlášení s tím, že existuje bezprostřední hrozba, že země se bude muset uchýlit k záchrannému mechanismu eurozóny. Banka proto vyzvala politické elity k zásahu.

V minulém týdnu ratingová agentura Moody's srazila úvěrové hodnocení Kypru o dva stupně z "A2" na "Baa1". K podobnému kroku se odhodlala i agentura Standard & Poor's, která snížila dlouhodobé závazky země o jeden stupeň na "BBB+".

Za hlavní důvod agentury označily zejména obavy ze současného fiskálního postavení země, které navíc zhoršil nedávný masivní výbuch muničního skladu, kde zemřelo 13 lidí. Výbuch byl natolik silný, že zničil i největší elektrárnu v zemi.

Kyperské banky trápí i vysoká expozice vůči řeckému dluhu. Z tohoto důvodu panují obavy, že některé banky budou ve střednědobém horizontu potřebovat státní podporu.

Témata:  EU Kypr

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.