Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Šok pro EU: Kypr asi požádá o finanční pomoc

Šok pro EU: Kypr asi požádá o finanční pomoc

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Kypr bude možná brzy potřebovat mezinárodní finanční pomoc, pokud okamžitě nepřijme úsporná opatření, varovala v pondělí největší kyperská banka Bank of Cyprus. Tímto krokem by se Kypr stal již čtvrtou zemí eurozóny, která požádala o záchranný balíček, informovaly agentury Reuters a AFP.

„Díky naší nečinnosti riskujeme schopnost státu na refinancování, dopady budou okamžité a vážné,“ uvedla komerční Bank of Cyprus ve svém tiskovém prohlášení s tím, že existuje bezprostřední hrozba, že země se bude muset uchýlit k záchrannému mechanismu eurozóny. Banka proto vyzvala politické elity k zásahu.

V minulém týdnu ratingová agentura Moody's srazila úvěrové hodnocení Kypru o dva stupně z "A2" na "Baa1". K podobnému kroku se odhodlala i agentura Standard & Poor's, která snížila dlouhodobé závazky země o jeden stupeň na "BBB+".

Za hlavní důvod agentury označily zejména obavy ze současného fiskálního postavení země, které navíc zhoršil nedávný masivní výbuch muničního skladu, kde zemřelo 13 lidí. Výbuch byl natolik silný, že zničil i největší elektrárnu v zemi.

Kyperské banky trápí i vysoká expozice vůči řeckému dluhu. Z tohoto důvodu panují obavy, že některé banky budou ve střednědobém horizontu potřebovat státní podporu.

Témata:  EU Kypr

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.