Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejen Španělsko, ale i Itálie bude potřebovat zahraniční pomoc

Nejen Španělsko, ale i Itálie bude potřebovat zahraniční pomoc

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Rakouská ministryně financí Maria Fekterová nevylučuje, že Itálie bude muset v příštích měsících kvůli vysokým nákladům na půjčování si peněz na trhu požádat evropské partnery o finanční pomoc. Informovala o tom v noci na úterý agentura Reuters.

"Itálie musí nést sama své ekonomické dilema velmi vysokých schodků a dluhů, ale samozřejmě to může být tak, že - vzhledem k vysoké míře, kterou Itálie platí při refinancování na trzích - může také dojít na podpůrnou pomoc," reagovala Fekterová pro rakouskou televizní stanici na dotaz, zda může vyloučit, že Itálie bude potřebovat peníze ze záchranných fondů eurozóny.Poté, kdy se ministři financí eurozóny o víkendu dohodli, že půjčí Španělsku až do výše100 miliard eur na rekapitalizaci jeho bankovního sektoru, mnozí analytici očekávají, že Itálie bude další zemí v pořadí, která bude žádat o zahraniční pomoc.Fekterová také zopakovala, že Řecko nedostane další peníze, pokud se po volbách, které budou 17. června, zformuje vláda, která odmítne podmínky úvěrového programu od zahraničních věřitelů."Čemu se chceme v každém případě vyhnout je anarchie. Eurogroup má vůli pomoci a nechce, aby země zbankrotovala," dodala.

Témata:  Itálie krize Španělsko

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.