Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejen Španělsko, ale i Itálie bude potřebovat zahraniční pomoc

Nejen Španělsko, ale i Itálie bude potřebovat zahraniční pomoc

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Rakouská ministryně financí Maria Fekterová nevylučuje, že Itálie bude muset v příštích měsících kvůli vysokým nákladům na půjčování si peněz na trhu požádat evropské partnery o finanční pomoc. Informovala o tom v noci na úterý agentura Reuters.

"Itálie musí nést sama své ekonomické dilema velmi vysokých schodků a dluhů, ale samozřejmě to může být tak, že - vzhledem k vysoké míře, kterou Itálie platí při refinancování na trzích - může také dojít na podpůrnou pomoc," reagovala Fekterová pro rakouskou televizní stanici na dotaz, zda může vyloučit, že Itálie bude potřebovat peníze ze záchranných fondů eurozóny.Poté, kdy se ministři financí eurozóny o víkendu dohodli, že půjčí Španělsku až do výše100 miliard eur na rekapitalizaci jeho bankovního sektoru, mnozí analytici očekávají, že Itálie bude další zemí v pořadí, která bude žádat o zahraniční pomoc.Fekterová také zopakovala, že Řecko nedostane další peníze, pokud se po volbách, které budou 17. června, zformuje vláda, která odmítne podmínky úvěrového programu od zahraničních věřitelů."Čemu se chceme v každém případě vyhnout je anarchie. Eurogroup má vůli pomoci a nechce, aby země zbankrotovala," dodala.

Témata:  Itálie krize Španělsko

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:49

Nebezpečný toxin v kojenecké výživě. Česko stahuje 120 šarží z trhu

Státní veterinární správa stáhla z českého trhu desítky šarží kojeneckých mléčných výživ z EU kvůli podezření na výskyt toxinu cereulid. Opatření vychází z domácích kontrol i evropského systému RASFF a okamžitě zakazuje další distribuci dotčených výrobků. Spotřebitelům se doporučuje jejich nepoužívání a vrácení v místě nákupu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.