Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejen Španělsko, ale i Itálie bude potřebovat zahraniční pomoc

Nejen Španělsko, ale i Itálie bude potřebovat zahraniční pomoc

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Rakouská ministryně financí Maria Fekterová nevylučuje, že Itálie bude muset v příštích měsících kvůli vysokým nákladům na půjčování si peněz na trhu požádat evropské partnery o finanční pomoc. Informovala o tom v noci na úterý agentura Reuters.

"Itálie musí nést sama své ekonomické dilema velmi vysokých schodků a dluhů, ale samozřejmě to může být tak, že - vzhledem k vysoké míře, kterou Itálie platí při refinancování na trzích - může také dojít na podpůrnou pomoc," reagovala Fekterová pro rakouskou televizní stanici na dotaz, zda může vyloučit, že Itálie bude potřebovat peníze ze záchranných fondů eurozóny.Poté, kdy se ministři financí eurozóny o víkendu dohodli, že půjčí Španělsku až do výše100 miliard eur na rekapitalizaci jeho bankovního sektoru, mnozí analytici očekávají, že Itálie bude další zemí v pořadí, která bude žádat o zahraniční pomoc.Fekterová také zopakovala, že Řecko nedostane další peníze, pokud se po volbách, které budou 17. června, zformuje vláda, která odmítne podmínky úvěrového programu od zahraničních věřitelů."Čemu se chceme v každém případě vyhnout je anarchie. Eurogroup má vůli pomoci a nechce, aby země zbankrotovala," dodala.

Témata:  Itálie krize Španělsko

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.