Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česká ekonomika v roce 2020 má být mezi nejlepšími na světě

Mezi dvacet nejvíce konkurenceschopných ekonomik světa se má zařadit Česko do roku 2020. Alespoň s tím počítá Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR, kterou představil v pondělí premiér Petr Nečas (ODS).

Konkurenceschopnost Česka v posledních letech klesala. Ale ani roky předtím se ji nedařilo zvyšovat. Vláda chce proto znovu nastartovat růst hospodářství řadou opatření. Představila proto svůj plán v podobě Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR. Cílem je, aby se Česko zařadilo mezi 20 nejvíce konkurenceschopných ekonomik světa. Zajistit by to měla především odpovědná rozpočtová politika, prohlásil Nečas. Kromě toho kabinet připravuje řadu opatření, skončit mají například poslanecké přílepky, sněmovna už by navíc neměla být zahlcovaná stovkami novel ročně, jak je tomu v současnosti. Strategie počítá také s podporou firemních školek. Vláda chce i více podporovat bakalářské vzdělání, jako plnohodnotné dokončené studium. Větší podpory se má dočkat věda. Česko má problém s využitím výsledků výzkumu, kabinet proto hodlá více zapojit soukromé firmy, které by vědcům pomohly uvést jejich výzkum na trh. "Věda se bude řídit poptávkou ve světě," uvedl Nečas. Připravováno bude sledování světových trhů a vývoje v oblasti vědy. Vláda chce v této souvislosti podporovat hlavně technické obory. Novinkou bude takzvaný rozklikávací rozpočet jednotlivých ministerstev. "Chtěli bychom ho zavést ještě v tomto volebním období," sdělil premiér. Podstata je v přehlednosti. Na internetu by se každý člověk mohl podívat, za co které ministerstvo utrácí peníze. Podobný systém už funguje například ve Velké Británii. Veřejně tak bude možné porovnat, kolik utrácí jednotlivé úřady za stejné věci. Změny mají nastat i v legislativě týkající se firem. Vláda hodlá sjednotit data účinnosti přijatých předpisů. V praxi to má znamenat, že se podnikatelé nemusí bát celoročního přísunu novel a zákonů. Stanovily by se pouze dva termíny v roce, během nichž by předpisy vstupovaly v platnost. Sbírka zákonů na internetu má navíc nabídnout přehled aktuálně platných předpisů. Česko brzdí podle Nečase zejména zpomalující růst produktivity, ekonomický růst založený na zadlužování, neefektivní instituce, nadměrná regulace a korupce. Česko má také veliký vnitřní dluh v nedokončené dálniční a železniční síti. "Strategii projedná vláda ještě během srpna a já očekávám, že si ministři uvědomí její klíčový význam pro budoucnost této země. Plnění strategie bude pravidelně vyhodnocováno," konstatoval Nečas. Vládní strategie konkurenceschopnosti vychází především z doporučení Evropské komise, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a také Národní ekonomické rady vlády (NERV). Plán na oživení české ekonomiky už projednala vlády s jednotlivými resorty a také na tripartitě.

Témata:  ekonomika

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:22

Trhy reagují na Blízký východ: zlato a stříbro klesají

Likviditní výprodej tlačí zlato a stříbro dolů, přičemž pokles není důsledkem změny jejich dlouhodobé role, ale snahy investorů získat hotovost. Po měsících nadprůměrného růstu jsou oba drahé kovy náchylné k prudké likvidaci, zejména kvůli makroekonomickému šoku vyvolanému konfliktem na Blízkém východě. Stříbro klesá výrazněji díky vyšší volatilitě a průmyslové expozici. Jakmile odezní nucený prodej, fundamentální faktory, fiskální napětí, de-dolarizace a riziko stagflace, mohou podpořit návrat obou kovů k růstu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Nabíjení elektromobilů v Česku, Lovosice

Komentář

Konec dieselové éry: Češi prchají k elektromobilům, stará auta ale zůstávají

Válka na Blízkém východě netlačí nahoru jen ceny pohonných hmot, ale přepisuje i to, v čem budou Češi v následujících letech jezdit do práce. Podle dat skupiny AURES Holdings, největšího středoevropského prodejce ojetých vozů pod značkami AAA AUTO a Mototechna, se jen za první čtvrtletí letošního roku prodeje ojetých aut meziročně propadly zhruba o 30 procent. Nejde přitom o to, že by Češi přestali jezdit, ale o rychlou změnu jejich preferencí pod tlakem cen na čerpacích stanicích.