Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zaměstnanci chtějí za stejný plat kratší pracovní dobu. Zvládnou ale odvést svoji práci?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Většina pracujících ve směnném režimu by brala kratší pracovní dobu při zachování stejného objemu práce i platu. Třetina z nich si však není jistá, zda by to zvládla. Potvrdil to průzkum společnosti Déhora.

Zkracování pracovní doby je trend, který se v současné době objevuje v českých firmách čím dál častěji. Zaměstnavatelé si uvědomují, že tento benefit jim pomáhá zajistit pro své zaměstnance work-life balance, aniž by to mělo vliv na jejich produktivitu, a současně se stávají atraktivním zaměstnavatelem pro potencionální uchazeče. Podle průzkumu, který si nechala vypracovat poradenská společnost Déhora, by 60 % zaměstnanců pracujících ve směnném režimu zkrácení doby při zachování stejné výše platu uvítalo a domnívají se, že by svou práci v kratším čase bez problémů zvládli. Pochybnosti o tom, zda by dokázali svůj výkon kratší pracovní době přizpůsobit má 28 %, přesto by do toho šli. Jen 12 % zaměstnanců pracujících na směny by na něco takového nepřistoupilo, protože se obávají, že by nebyli schopni splnit ve zkrácené době své pracovní úkoly.

Nejvíc sebevědomí v průzkumu prokázali lidé ve věku 36–44 let. Celkem 64 % jich uvedlo, že by o kratší pracovní dobu hodně stáli a svou práci by dokázali vykonat i za méně hodin. Je to celkem logické, protože tato věková kategorie má rodiny s malými dětmi a největší prioritou je pro ně dosažení tzv. work-life balance, tedy aby mohli práci skloubit se svým volným časem a měli tak dostatek času na rodinný život. Překvapivé je srovnání nejmladší a nejstarší věkové kategorie. Svou práci by v kratším čase bez pochybností zvládlo udělat o 6 % více starších lidí ve věku 54–65 let (63 %), než zaměstnanců ve věkové kategorii 18–26 let (57 %). I když by tito mladí respondenti zkrácenou pracovní dobu skoro všichni uvítali (93 %), více jak třetina z nich (36 %) si není jistá, zda by stejný objem práce zvládla v kratším čase vykonat. Ještě méně si však věří generace pracujících ve věku 45–53 let. Téměř pětina z nich (18 %) uvedla, že by zkrácenou pracovní dobu při zachování současného množství pracovních povinností nechtěla, protože by to nezvládla.

„Firmy na českém trhu mění svůj postoj a přicházejí na to, že délka a rozložení pracovní doby má významný vliv na produktivitu a spokojenost zaměstnanců a ovlivňuje tak výsledky společnosti i její postavení na trhu. To potvrzuje i rostoucí zájem o zkracování pracovní doby z řad našich klientů. Je to jedna z cest, jako mohou zaměstnavatelé v České republice zlepšit pracovní podmínky svých zaměstnanců, udržet si je a přilákat nové,“ říká Nunzio Totaro, ředitel českého zastoupení poradenské společnosti Déhora, která se plánováním a nastavováním směn ve firmách zabývá.

Přestože ve firmách fungujících ve směnném režimu je možnost poskytnout pracovníkům časovou flexibilitu o něco náročnější, i zde již existují prověřená řešení. Podle průzkumu Déhory až 52 % zaměstnavatelů nabízí možnost přehazování směn mezi zaměstnanci a 21 % jich v rámci směnného provozu umožňuje částečný pracovní úvazek. Řešením je i koncept tzv. samoplánování, který do společností Déhora zavádí. Jedná se o metodu, v rámci které si zaměstnanci sami plánují a vybírají směny podle svých osobních preferencí. Tuto možnost podle průzkumu využívá necelých 15 % pracujících na směny.

Témata:  zaměstnanci práce

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.