Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zaměstnanci chtějí za stejný plat kratší pracovní dobu. Zvládnou ale odvést svoji práci?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Většina pracujících ve směnném režimu by brala kratší pracovní dobu při zachování stejného objemu práce i platu. Třetina z nich si však není jistá, zda by to zvládla. Potvrdil to průzkum společnosti Déhora.

Zkracování pracovní doby je trend, který se v současné době objevuje v českých firmách čím dál častěji. Zaměstnavatelé si uvědomují, že tento benefit jim pomáhá zajistit pro své zaměstnance work-life balance, aniž by to mělo vliv na jejich produktivitu, a současně se stávají atraktivním zaměstnavatelem pro potencionální uchazeče. Podle průzkumu, který si nechala vypracovat poradenská společnost Déhora, by 60 % zaměstnanců pracujících ve směnném režimu zkrácení doby při zachování stejné výše platu uvítalo a domnívají se, že by svou práci v kratším čase bez problémů zvládli. Pochybnosti o tom, zda by dokázali svůj výkon kratší pracovní době přizpůsobit má 28 %, přesto by do toho šli. Jen 12 % zaměstnanců pracujících na směny by na něco takového nepřistoupilo, protože se obávají, že by nebyli schopni splnit ve zkrácené době své pracovní úkoly.

Nejvíc sebevědomí v průzkumu prokázali lidé ve věku 36–44 let. Celkem 64 % jich uvedlo, že by o kratší pracovní dobu hodně stáli a svou práci by dokázali vykonat i za méně hodin. Je to celkem logické, protože tato věková kategorie má rodiny s malými dětmi a největší prioritou je pro ně dosažení tzv. work-life balance, tedy aby mohli práci skloubit se svým volným časem a měli tak dostatek času na rodinný život. Překvapivé je srovnání nejmladší a nejstarší věkové kategorie. Svou práci by v kratším čase bez pochybností zvládlo udělat o 6 % více starších lidí ve věku 54–65 let (63 %), než zaměstnanců ve věkové kategorii 18–26 let (57 %). I když by tito mladí respondenti zkrácenou pracovní dobu skoro všichni uvítali (93 %), více jak třetina z nich (36 %) si není jistá, zda by stejný objem práce zvládla v kratším čase vykonat. Ještě méně si však věří generace pracujících ve věku 45–53 let. Téměř pětina z nich (18 %) uvedla, že by zkrácenou pracovní dobu při zachování současného množství pracovních povinností nechtěla, protože by to nezvládla.

„Firmy na českém trhu mění svůj postoj a přicházejí na to, že délka a rozložení pracovní doby má významný vliv na produktivitu a spokojenost zaměstnanců a ovlivňuje tak výsledky společnosti i její postavení na trhu. To potvrzuje i rostoucí zájem o zkracování pracovní doby z řad našich klientů. Je to jedna z cest, jako mohou zaměstnavatelé v České republice zlepšit pracovní podmínky svých zaměstnanců, udržet si je a přilákat nové,“ říká Nunzio Totaro, ředitel českého zastoupení poradenské společnosti Déhora, která se plánováním a nastavováním směn ve firmách zabývá.

Přestože ve firmách fungujících ve směnném režimu je možnost poskytnout pracovníkům časovou flexibilitu o něco náročnější, i zde již existují prověřená řešení. Podle průzkumu Déhory až 52 % zaměstnavatelů nabízí možnost přehazování směn mezi zaměstnanci a 21 % jich v rámci směnného provozu umožňuje částečný pracovní úvazek. Řešením je i koncept tzv. samoplánování, který do společností Déhora zavádí. Jedná se o metodu, v rámci které si zaměstnanci sami plánují a vybírají směny podle svých osobních preferencí. Tuto možnost podle průzkumu využívá necelých 15 % pracujících na směny.

Témata:  zaměstnanci práce

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy