Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Historie dluhopisů: Kde se tyto cenné papíry vzaly?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Trh s firemními dluhopisy se v posledních měsících, díky krachu řady emitentů, otřásá v základech. Kde se ale tyto cenné papíry vzaly, kam až sahá jejich historie a proč jsou rizikové dluhopisy tak populární?

Historie dluhopisů se datuje do roku 2400 př.n.l. Na území dnešního Iráku, tehdy sumerského města Nippuru, ležícího ve starobylé Mezopotámii, byla během archeologických vykopávek v roce 1889 nalezena kamenná destička s vyrytými obrázky, která svému držiteli garantovala úhradu obilí a případnou kompenzaci, pokud by se transakce neuskutečnila. Destička zde figurovala jako názorný dlužní úpis, resp. dluhopis. Předpokládá se, že nápisy, které navíc zahrnovaly jména celkem čtyř svědků, vytesal tehdejší písař nebo notář. Cenný artefakt je aktuálně umístěn v archeologickém muzeu v americkém státě Pensylvánie.

První ne-soukromé dluhopisy se začaly emitovat až ve 12. století v Itálii. Vydávala je zdejší městská správa a sloužily k financování válečných konfliktů. V rolích investorů byli tehdejší obyvatelé Benátek, kteří mohli obligace kupovat a volně s nimi obchodovat.

Státní dluhopisy, jak je známe dnes, začala poprvé emitovat až Anglická banka v roce 1693 a důvodem bylo rovněž financování válečného konfliktu, tentokrát s Francií. Následovaly Spojené státy americké, které s pomocí bondů platily Americkou revoluci a jinak tomu nebylo ani za 1. světové války. Se založením americké burzy Wall Street v roce 1792 začaly být dluhopisy na vzestupu. V průběhu desetiletí jejich využití rostlo a jako efektivní zdroj financování si je oblíbily nejen vlády mnoha států, ale také soukromé společnosti. V České republice se bondy rozšířily až za Rakouska-Uherska díky vzniku Pražské burzy pro zboží a cenné papíry v roce 1873. Postupně zde vznikl prosperující finanční trh nejen s dluhopisy, ale také s akciemi.

Během Velké hospodářské krize v roce 1929 se, kupříkladu, americké státní dluhopisy ukázaly jako bezpečné úložiště finančních prostředků, kdy generovaly, na tu dobu, neuvěřitelný výnos 3,4 %. K větším propadům pak došlo během války ve Vietnamu v roce 1969, kdy dluhopisy ztratily až čtvrtinu své hodnoty. Další citelnou ránou pak byla ropná krize v roce 1973, která vyústila v rozvolnění dluhopisového trhu. Dluhopisy už nevydávaly jen společnosti s ratingem, ale bylo povoleno obchodovat i tzv. junk bonds, neboli rizikových dluhopisů.

Tento trend se později rozšířil do celého světa, včetně České republiky, kde se problém rizikových firemních dluhopisů táhne od roku 2012, kdy ČNB, ve spolupráci s ministerstvem financí, rozvolnila trh s dluhopisy. Díky agresivnímu marketingu řady společností a příslibům vysokého zhodnocení, se postupem času stal z firemních dluhopisů nebezpečný fenomén, který má dopad hlavně na drobné, nezkušené investory. „Od roku 2012 nemají totiž emitenti povinnost nechat si schvalovat emisní podmínky Českou národní bankou, čehož se za ta léta naučili obratně využívat,“ uvádí Eliška Skřivanová, tisková mluvčí webu Rizikovedluhopisy.cz, který na případy rizikových a podvodných emisí dlouhodobě upozorňuje.

Zásadní problém by mohl nastat s příchodem další hospodářské krize. Díky platební neschopnosti rizikových emitentů přijde o své úspory mnohem více domácností, což je může přivést až do dluhové pasti.

Témata:  dluhopisy,  ekonomika,  finance

Aktuálně se děje

5. listopadu 2026 10:19

Fotovoltaika může domácnosti připravit o desetitisíce. Stačí jedna chyba ve smlouvě

Fotovoltaické elektrárny mohou domácnostem ušetřit peníze za spotřebovanou elektřinu, dokonce mohou elektřinu z nich vyrobenou prodávat dále. V poslední době však v naší spotřebitelské poradně řešíme otázky, které mají jedno společné – distributor elektřiny naúčtuje spotřebiteli náhradu škody za neoprávněnou dodávku elektřiny do sítě, protože za něho nikdo nepřevzal odpovědnost za odchylku. Ačkoliv se to zdá jako maličkost, můžete kvůli ní přijít o desetitisíce.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.