Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Historie dluhopisů: Kde se tyto cenné papíry vzaly?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Trh s firemními dluhopisy se v posledních měsících, díky krachu řady emitentů, otřásá v základech. Kde se ale tyto cenné papíry vzaly, kam až sahá jejich historie a proč jsou rizikové dluhopisy tak populární?

Historie dluhopisů se datuje do roku 2400 př.n.l. Na území dnešního Iráku, tehdy sumerského města Nippuru, ležícího ve starobylé Mezopotámii, byla během archeologických vykopávek v roce 1889 nalezena kamenná destička s vyrytými obrázky, která svému držiteli garantovala úhradu obilí a případnou kompenzaci, pokud by se transakce neuskutečnila. Destička zde figurovala jako názorný dlužní úpis, resp. dluhopis. Předpokládá se, že nápisy, které navíc zahrnovaly jména celkem čtyř svědků, vytesal tehdejší písař nebo notář. Cenný artefakt je aktuálně umístěn v archeologickém muzeu v americkém státě Pensylvánie.

První ne-soukromé dluhopisy se začaly emitovat až ve 12. století v Itálii. Vydávala je zdejší městská správa a sloužily k financování válečných konfliktů. V rolích investorů byli tehdejší obyvatelé Benátek, kteří mohli obligace kupovat a volně s nimi obchodovat.

Státní dluhopisy, jak je známe dnes, začala poprvé emitovat až Anglická banka v roce 1693 a důvodem bylo rovněž financování válečného konfliktu, tentokrát s Francií. Následovaly Spojené státy americké, které s pomocí bondů platily Americkou revoluci a jinak tomu nebylo ani za 1. světové války. Se založením americké burzy Wall Street v roce 1792 začaly být dluhopisy na vzestupu. V průběhu desetiletí jejich využití rostlo a jako efektivní zdroj financování si je oblíbily nejen vlády mnoha států, ale také soukromé společnosti. V České republice se bondy rozšířily až za Rakouska-Uherska díky vzniku Pražské burzy pro zboží a cenné papíry v roce 1873. Postupně zde vznikl prosperující finanční trh nejen s dluhopisy, ale také s akciemi.

Během Velké hospodářské krize v roce 1929 se, kupříkladu, americké státní dluhopisy ukázaly jako bezpečné úložiště finančních prostředků, kdy generovaly, na tu dobu, neuvěřitelný výnos 3,4 %. K větším propadům pak došlo během války ve Vietnamu v roce 1969, kdy dluhopisy ztratily až čtvrtinu své hodnoty. Další citelnou ránou pak byla ropná krize v roce 1973, která vyústila v rozvolnění dluhopisového trhu. Dluhopisy už nevydávaly jen společnosti s ratingem, ale bylo povoleno obchodovat i tzv. junk bonds, neboli rizikových dluhopisů.

Tento trend se později rozšířil do celého světa, včetně České republiky, kde se problém rizikových firemních dluhopisů táhne od roku 2012, kdy ČNB, ve spolupráci s ministerstvem financí, rozvolnila trh s dluhopisy. Díky agresivnímu marketingu řady společností a příslibům vysokého zhodnocení, se postupem času stal z firemních dluhopisů nebezpečný fenomén, který má dopad hlavně na drobné, nezkušené investory. „Od roku 2012 nemají totiž emitenti povinnost nechat si schvalovat emisní podmínky Českou národní bankou, čehož se za ta léta naučili obratně využívat,“ uvádí Eliška Skřivanová, tisková mluvčí webu Rizikovedluhopisy.cz, který na případy rizikových a podvodných emisí dlouhodobě upozorňuje.

Zásadní problém by mohl nastat s příchodem další hospodářské krize. Díky platební neschopnosti rizikových emitentů přijde o své úspory mnohem více domácností, což je může přivést až do dluhové pasti.

Témata:  dluhopisy ekonomika finance

Aktuálně se děje

10. června 2026 16:15

Radost bez bariér. Děti z Klokánku mohou znovu zdarma využívat pražské bazény

Hlavní město pokračuje v dlouhodobé podpoře dětí z Fondu ohrožených dětí (FOD) Klokánek. Díky spolupráci s městskou společností Trade Centre Praha, a.s. (TCP), která mimo jiné spravuje a provozuje Aquacentrum Šutka, Hloubětínský bazén a bazén na Strahově, byly dětem prodlouženy čipy umožňující bezplatný vstup do těchto areálů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Práce v kanceláři

Firmy je přehlížejí, přitom jsou nejvěrnější. Řeč je o zaměstnancích 55+

Česká pracovní síla stárne a boj o zkušené talenty se zostřuje. Přesto většina firem stále nemá strategii, jak pracovníky ve věku nad 55 let získávat, rozvíjet a udržet, což ukazuje průzkum Randstad HR Trends 2026. Jde přitom o generaci, která vykazuje nejvyšší loajalitu a nejnižší fluktuaci. Data z dalšího průzkumu Workmonitor 2026 zase boří rozšířený stereotyp: tito pracovníci jsou často otevření i novým technologiím včetně umělé inteligence.