Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Prvním projektem PPP v Česku bude část dálnice D3

Prvním projektem PPP v Česku bude část dálnice D3

Foto: Adam Mráček / INCORP images

Osmi kilometrový úsek D3 u obce Bošilec, který vyjde na 8,3 miliardy korun, bude první dálnicí spravovanou soukromou firmou. Jedná se o první modelový projekt spolupráce státu a soukromých firem při stavbě silnic, píší středeční Hospodářské noviny (HN).

"Máme zájem vyzkoušet tento model financování na menším úseku, který je připraven, stát už vykoupil pozemky, a nic nám nebrání ve stavbě, kromě nedostatku peněz," řekl HN ministr dopravy Pavel Dobeš (VV). Takzvané projekty PPP, tedy spolupráce státu a soukromých firem jsou v současné době jediným řešením, jak začít levně a rychle stavět dálnice.

V praxi bude první projekt PPP vypadat tak, že stát předá soukromníkovi staveniště a splácet mu začne až po zprovoznění dálnice. Po třiceti letech pak firma dálnici předá zpět státu ve stavu, v jakém ji původně dostavěla, tedy kompletně zrekonstruovanou. Na splátky soukromníkům vláda použije peníze z mýtného, které se na osmikilometrovém úseku vybere. Kromě těchto prostředků, které patrně na splacení nebudou stačit, budou použity i peníze vybrané na silnicích v ostatních částech republiky.

Suma 3,8 miliardy za dálnici přitom není konečná, navýší se o inflaci. Údržba bude v režii soukromníků, výdělkem pro ně bude marže, kterou při stavbě dálnic dokážou ušetřit. "Sám investor bude mít zájem na tom, aby byla stavba co nejkvalitnější, aby ji nemusel draze udržovat," uvedl Dobeš.

Témata:  dálnice

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

6. října 2026 11:24

2. října 2026 14:32

Zemědělci dostanou na dotacích 75 procent předem. Výplata začne v říjnu

Zemědělci letos dostanou na přímých platbách vyšší zálohy než loni. Státní zemědělský intervenční fond začne s jejich zrychlenou výplatou podle ministerstva zemědělství od 6. října.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.