Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nezaměstnanost v dubnu klesla na 2,7 procenta

Úřad práce, ilustrační fotografie
Úřad práce, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Nezaměstnanost v Česku v dubnu klesla na 2,7 procenta z březnových tří procent. Bez práce bylo zhruba 210.000 lidí, nejméně od června roku 1997. Oznámil to dnes Úřad práce ČR. Ještě výrazněji se snížil podíl nezaměstnaných meziročně, protože loni v dubnu činil 3,2 procenta. Zároveň stoupl meziměsíčně i meziročně počet volných míst, kterých úřad evidoval ke konci dubna téměř 340.000.

Situace podle úřadu odpovídá dlouhodobému vývoji na pracovním trhu i ročnímu období. "V plném proudu jsou už i sezonní práce, především ve stavebnictví, v gastronomii a cestovním ruchu, zemědělství, zahradnictví, lesnictví, lázeňství či těžbě. V dubnu také už naplno běží veřejně prospěšné práce, v jejichž rámci probíhají jarní úklidy veřejných prostranství," sdělila generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková. "V následujících měsících by mohla nezaměstnanost ještě mírně klesat," doplnila.

Pokles nezaměstnanosti mírně předčil odhady odborníků oslovených ČTK, kteří očekávali snížení na 2,8 procenta. Počet uchazečů o práci v evidenci pracovních úřadů klesl v dubnu oproti březnu o více než 17.000, a ve srovnání s loňským dubnem dokonce o skoro 33.000. Ze zhruba 210.000 lidí bez práce byla naprostá většina - přes 188.000 - takzvaně dosažitelná, tedy schopna okamžitě nastoupit do práce.

Nárůst počtu volných míst byl na rozdíl od změn počtu nezaměstnaných jen velmi mírný. V dubnu přibylo míst oproti březnovým 339.331 jen přibližně o šest stovek. Zaměstnavatelé mají podle úřadu nadále zájem hlavně o pracovníky v technických a dělnických oborech. Na většinu z volných míst nabízených v dubnu byli ochotni přijímat i cizince.

Nezaměstnanost klesla v dubnu ve všech krajích republiky a v Praze stagnovala na 1,9 procenta. Nejnižší podíl nezaměstnaných měl Pardubický kraj s 1,8 procenta. Vystřídal tak Prahu, která si předtím dlouhodobě držela pozici regionu s nejmenší nezaměstnaností. Naopak největší podíl nezaměstnaných stále zůstává v Moravskoslezském kraji, kde dosáhl 4,4 procenta.

Z okresů byla v dubnu nejnižší nezaměstnanost stejně jako v březnu v Praze-východ, kde činila 1,1 procenta. Nejvyšší byla nadále na Karvinsku se 6,9 procenta. V okrese Praha-východ byl také nejmenší počet uchazečů o práci v poměru k počtu míst, protože na jedno volné místo připadalo pouze 0,1 uchazeče. Stejný počet uchazečů na jedno místo byl v okresech Praha-západ, Tachov a Pardubice. Naopak nejvíce uchazečů na jedno místo bylo na Karvinsku, a to rovných pět.

Podíl nezaměstnaných v jednotlivých krajích ČR (v pct.)

Březen 2019 Duben 2019 Praha 1,9 1,9 Středočeský kraj 2,6 2,4 Jihočeský kraj 2,3 2,0 Plzeňský kraj 2,1 1,9 Karlovarský kraj 3,0 2,9 Ústecký kraj 4,6 4,3 Liberecký kraj 3,1 2,9 Královéhradecký kraj 2,3 2,1 Pardubický kraj 2,1 1,8 Vysočina 2,8 2,4 Jihomoravský kraj 3,7 3,4 Olomoucký kraj 3,1 2,7 Zlínský kraj 2,4 2,1 Moravskoslezský kraj 4,6 4,4 ČR 3,0 2,7

Zdroj: Úřad práce ČR

Témata:  nezaměstnanost lidé Úřad práce

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.