Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi milují chleba. Ročně sní každý Čech kolem 40 kilo

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Moderní výroba chleba vloni oslavila 100 let. Tato tradiční česká pochoutka si během svého vývoje prošla dramatickými změnami a čelila nejrůznějším trendům. Popularitu si ovšem drží stále. Podle údajů ze Spotřebitelského panelu GfK nakupuje chléb a další pečivo každá česká domácnost. Spotřeba se pohybuje kolem 40 kg na osobu a rok. Ačkoliv se Češi nebojí zkoušet nové speciality, pořád vede klasika v podobě Konzumního chleba nebo Šumavy.

Chléb tvoří největší segment pečiva a české domácnosti na jeho nákup vynakládají téměř jednu třetinu svých výdajů. Do nákupního košíku ho vkládají přibližně jednou za čtyři až pět dní2 a ročně za něj v průměru utratí 1000 korun. Spotřeba chleba v minulých letech dlouhodobě klesala, dnes se stabilizovala na hodnotě 40 kg na osobu a rok.

Moderní pekařské řemeslo má v Čechách a na Moravě dlouhou tradici. Současná nabídka se však s tou před sto lety nedá vůbec srovnávat. „Chlebový sortiment je dnes co do množství druhů, složení, tvarů a typů daleko bohatší. Například náš denní výrobní sortiment tvoří víc než sto druhů chleba, běžného a jemného pečiva. Pekařství se podobně jako jiná řemesla vyvíjí, výroba se zdokonaluje a reaguje na aktuální trendy a požadavky zákazníků. Dnes se chléb kromě řemeslných a průmyslových pekáren běžně vyrábí i v marketech obchodních řetězců, aby byl spotřebitelům dostupný od rána do večera. Nicméně nemusí to být pravidlem, naše pekárna totiž denně zásobuje čerstvými výrobky více jak 350 obchodů,“ říká výkonný ředitel pekárny PECUD, Martin Abraham. Podle dostupných statistik si zákazníci pro chleba chodí nejčastěji právě do marketů (63 %), dále nakupují v pekařských speciálkách (27 %), večerkách (5 %), na trhu (2 %) a malé procento i on-line (1 %). Na domácím chlebu si pochutnávají 2 % respondentů.1

Konzumní chléb válcuje konkurenci

Sortiment se sice neustále rozšiřuje, Češi ovšem zůstávají věrni klasice. Nejvíce totiž preferují pšenično-žitný a žitno-pšeničný chléb. Ten si alespoň jednou za rok koupí přibližně 4,4 milionů domácností a z hlediska výdajů na něj z celkového segmentu připadá více jak 65 %. Druhou početnou skupinu tvoří chleby speciální – celozrnné a vícezrnné produkty nebo výrobky s vyšším zastoupením žitné mouky. Minimálně jednou ročně je zvolí necelé 4 miliony nakupujících. Výdaje této kategorie meziročně rostou o zhruba 10 %. Jako třetí v pořadí se mezi českou populací drží chléb toastový, který si alespoň jednou za rok koupí více jak 70 % českých domácností. Počet fanoušků toastů je sice menší než u dvou předchozích položek, nicméně výdaje se v tomto sortimentu aktuálně zvyšují nejrychleji.

Dopékání zmrazeného pečiva

Výroba rozpékaného pečiva v Česku roste, v současné době tvoří zhruba třetinu celkové nabídky obchodů. Pro zajímavost, v západní Evropě je to až polovina trhu s pekařským sortimentem. Podle dat agentury GfK na ně české domácnosti vydávají v průměru 10 % z celkových výdajů na pekařské produkty. „Předpečené pečivo či chléb, jež se finálně dopékají až v místě prodeje, je dnes již běžnou praxí. Pro samotné nakupující to má velkou výhodu v tom, že jim technologie zajišťuje maximální čerstvost produktů, protože se dopékají průběžně dle aktuální poptávky zákazníků. Dnes už tedy není problém nakoupit teplé a voňavé pečivo i ve večerních hodinách. Naše produkce se radikálně zvýšila právě příchodem významného odběratele z oblasti velkoobchodu. Díky nárůstu odbytu jsme mohli rozšířit prostory pekárny a investovat i do nových technologií,“ popisuje majitel Pekárny U Oulehlů, Josef Obermajer a dodává, že v nejvyšší míře (30 %) se tzv. rozpek využívá u baget, vek či croissantů.

Témata:  chleba pečivo

Související

Aktuálně se děje

24. září 2025 11:01

22. září 2025 11:03

17. září 2025 16:30

Neznalost a psychické vyčerpání brání dlužníkům využít oddlužení

Novela insolvenčního zákona měla lidem cestu k oddlužení usnadnit. Přesto počet nových insolvenčních řízení meziročně roste jen o 12 %, přičemž desítky tisíc lidí ročně by tuto možnost mohly využít – většina o ní ale stále neví. Výzkum Konsorcia dluhových poraden ČR ukázal, že dlužníkům brání nejen neznalost změn, ale i psychické vyčerpání a složité životní podmínky.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Komentář

Kdo nese odpovědnost za rozpočet? Dosluhující vláda couvá, prezident vyčkává

Je to celkem zapeklitá situace. Prezident republiky nechce pověřit sestavením nové vlády. Normálně vládne kabinet dosluhující. Dosluhující kabinet ale zase nechce předložit návrh rozpočtu na příští rok. S tím, že jej předloží nová vláda. Která ale zatím vlastně ani nemůže být pořádně sestavována. Vskutku paralýza. Někdo bude muset ustoupit. Nebo by tedy měl.