Pokud potravinářské firmy nedostanou od státu kompenzace vysokých cen energií nebo jinou formu podpory, skončí minimálně 15 procent producentů drůbežího a vepřového masa a většina malých a středních pekáren. V tiskové zprávě to dnes uvedla Potravinářská komora ČR.
Česká republika by měla podle Svazu pekařů a cukrářů omezit vývoz pšenice, její cena je kvůli bojům na Ukrajině meziročně zhruba dvojnásobná. Běžný chléb by tak letos mohl stát i 60 korun. Prudké zdražení pšenice prohlubuje problémy pekařů, kteří se potýkají s rostoucími cenami energií nebo pohonných hmot. Mnozí kvůli tomu čelí existenčním problémům. Snížení dopadů by mohl stát dosáhnout i prostřednictvím dotací pro pekárny. Svaz pekařů a cukrářů to dnes uvedl v tiskové zprávě.
Moderní výroba chleba vloni oslavila 100 let. Tato tradiční česká pochoutka si během svého vývoje prošla dramatickými změnami a čelila nejrůznějším trendům. Popularitu si ovšem drží stále. Podle údajů ze Spotřebitelského panelu GfK nakupuje chléb a další pečivo každá česká domácnost. Spotřeba se pohybuje kolem 40 kg na osobu a rok. Ačkoliv se Češi nebojí zkoušet nové speciality, pořád vede klasika v podobě Konzumního chleba nebo Šumavy.
30. května 2025 10:59
29. května 2025 12:20
28. května 2025 12:18
27. května 2025 13:03
27. května 2025 0:06
26. května 2025 9:45
23. května 2025 11:04
23. května 2025 10:39
22. května 2025 11:02
22. května 2025 10:33
21. května 2025 11:44
20. května 2025 12:26
19. května 2025 12:11
16. května 2025 11:16
16. května 2025 10:56
15. května 2025 12:42
Zlevňování pohonných hmot v Česku neustává, ceny benzinu i nafty dál klesly i v uplynulém týdnu a zůstávají nejnižší za několik let. Nejprodávanější benzin Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 33,71 koruny, před týdnem byl o 26 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 43 haléřů na litru, v průměru nyní stojí 32,24 koruny za litr.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.
