Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Revoluce v nemocnicích. Místo osmi lékařů stačí jeden!

Ministerstvo zdravotnictví připravuje na jaro personální vyhlášku, která upravuje, kolik má být v nemocnicích sester na odděleních, lékařů či sanitářů a s jakou praxí. V pondělním vydání o tom informuje Mladá fronta Dnes.

Proti vyhlášce se však ostře staví Lékařská komora, která se obává zhoršení péče o pacienty. "V nemocnici vybavené podle této personální vyhlášky bych nechtěl sloužit jako lékař a už vůbec bych se v ní nechtěl ocitnout jako pacient," říká viceprezident komory Zdeněk Mrozek. Kromě zněm co do praxe a zkušeností sloužících lékařů se také nově zmenšuje počet lékařů, kteří se mají o pacienty starat. Například dosud bylo na pracovně velmi vytížených odděleních anesteziologicko - resuscitační péče (ARO) nejméně osm lékařů na dvanáct lůžek, podle nové vyhlášky by službu na takovém oddělení měl vykonávat jen jeden lékař.

Kromě změn v personálním obsazení lékařských pracovišť se změní i podmínky pro jejich specializaci. Například po operaci břicha už nebude pacienty kontrolovat operatér, ale třeba plastický chirurg. Stačí, když bude mít lékař s oborem alespoň trochu něco společného.

Ministr zdravotnictví Heger však říká, že vyhláška pouze nastavuje pravidla pro minimální počty lékařů a minimální profesní požadavky. "To znamená, pod co nelze jít. A je na odpovědnosti vedení nemocnice, kolika lékaři a jak zkušenými zajistí služby na jednotlivých odděleních," říká ministr.

Témata:  zdravotnictví

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.