Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německá vláda opět zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Německá vláda nyní podle neveřejné prognózy předpokládá, že německá ekonomika v letošním roce stoupne pouze o 0,8 procenta. Informoval o tom dnes německý list Handelsblatt. Již v lednu přitom vláda snížila oficiální odhad letošního růstu na 1,0 procenta z dříve předpokládaných 1,8 procenta.

"Spolková vláda už interně počítá pro rok 2019 s růstem pouze 0,8 procenta," citoval Handelsblatt z důvěrného dokumentu ministerstva financí. Oficiálně nicméně podle listu nadále platí předpověď jednoprocentního růstu.

Německá ekonomika se v poslední době potýká s negativními důsledky slábnoucího růstu globální ekonomiky, sporů v mezinárodních obchodních vztazích a nejistoty kolem připravovaného odchodu Británie z Evropské unie.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) minulý týden snížila odhad letošního růstu německé ekonomiky na pouhých 0,7 procenta z 1,6 procenta předpovídaných v listopadu.

V loňském roce se hrubý domácí produkt (HDP) spolkové republiky zvýšil o 1,4 procenta, nejpomaleji za posledních pět let. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá mimo jiné i řada českých podniků.

Témata:  Německo ekonomika

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:24

Trumpova administrativa zvažuje masivní prodej „papírové ropy“. Šéf burzy varuje před biblickou pohromou

Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.