Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

České firmy chtějí konkurovat kvalitou a tradicí!

Největší konkurenční výhodou českých firem je tradice a kvalita jejich výrobků a služeb, slabinou je marketing a také efektivita. Tak se hodnotí stovka generálních ředitelů firem působících na českém trhu, které v průzkumu oslovila poradenská firma PwC Česká republika, jak sdělila ve středu.

Inovace v podobě nového výrobku či služby a nový přístup k zákazníkům pomohly podle šéfů českých firem překonat uplynulé náročné roky krize. Na vývoj nových produktů se letos zaměří 9 z 10 tuzemských společností, přitom 7 z 10 ještě intenzivněji než loni, jak z průzkumu vyplynulo.

Jen 12 procent generálních ředitelů českých firem se domnívá, že mají lepší inovační potenciál než jejich konkurenti ze západní Evropy. Opačného názoru je 46 procent ředitelů a zbytek je přesvědčen, že jsme na tom zhruba stejně. Letos hodlá 70 procent tuzemských firem zvýšit svou inovační aktivitu v oblasti vývoje nového výrobku či služby. Tím se dostáváme světově mezi nadprůměrné inovátory (celosvětový průměr je 69 %, v regionu střední a východní Evropy 65 %). Ještě aktivnější jsou v Německu, kde letos hodlá v inovacích svých produktů „přidat“ celkem 73 procent firem. Více než polovina (51 %) českých firem hodlá letos díky investicím snížit náklady na stávající výrobní procesy.

„Technickými novinkami jsou tuzemské firmy často schopny dohnat i světové hráče. Ty největší inovace ale stále častěji představují změnu obchodního modelu či nový přístup k zákazníkům. Do tohoto procesu je však nutné zapojit zaměstnance, zákazníky i obchodní partnery. Spolupracovat napříč sektorem či výrobním řetězcem se však české firmy musí ještě naučit,“ nastínil Jiří Moser, řídící partner PwC Česká republika.

Vzájemnou spolupráci evropských výrobců v oblasti inovací zařadili čeští generální ředitelé až na čtvrté místo (35 %) mezi nejúčinnějšími zbraněmi proti nízkonákladové konkurenci, zejména z Asie. Nejvíce věří vývoji nových výrobků a služeb (71 %), inovacím stávající produkce (44 %) a novém přístupu k vedení zaměstnanců (37 %).

Nárůst přidané hodnoty díky inovacím tuzemských firem by měl být také hlavním tahounem růstu české ekonomiky v letošním roce. Věří v to více než třetina (35 %) šéfů českých firem. V investice zdejších firem věří (42 %) ředitelů, necelá čtvrtina (24,5 %) sází na spotřebu domácností.

Hlavní konkurenční výhodou české ekonomiky je podle šéfů zdejších firem naše geografická poloha (69,5 %) a stabilní ekonomické prostředí (59 %). Generální ředitelé hodnotí vysoko také kvalifikovanou pracovní sílu (50,5 %) a stabilitu zdejšího finančního sektoru (48,5 %). Do první pětice konkurenčních výhod České republiky zařadili ještě náklady na pracovní sílu (31,5 %). Jako konkurenční nevýhodu naší země označilo 80 procent dotázaných korupci. Následují administrativní zátěž (70,5 %), správa daní (59 %). Spokojeni nejsou generální ředitelé ani s politickou stabilitou (36 %) a podporou tuzemských výrobců (33,5 %).

„Měnící se strategie tuzemských firem přináší nové požadavky na podporu ze strany státu. Nepožadují už pobídky na tvorbu nízkokvalifikovaných pracovních míst, ale podporu v oblasti výzkumu a vývoje, technického školství či exportu. Očekávají také razantnější boj vlády s korupcí. Etika podnikání se ve stále více firmách stává samozřejmostí a férový přístup očekávají i od státu,“ uzavřel Moser.

Témata:  Česko,  firmy

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.