Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dřív byl svět lepší, myslí si většina lidí EU

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Dvě třetiny (67 procent) obyvatel velkých evropských zemí si myslí, že dřív býval svět lepší než nyní. Nejnostalgičtější jsou přitom Italové, kterých na staré zlaté časy vzpomíná plných 77 procent. Plyne to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu, uskutečněného v červnu mezi skoro 11.000 občany pěti velkých zemí EU německou Bertelsmannovou nadací.

"Zajímavé je, že Evropané s nostalgickými pocity se spíše vnímají napravo od politického středu než ti, kteří takovou nostalgii necítí. A také jsou daleko kritičtější k imigraci," upozornila nadace v tiskové zprávě.

Z pěti velkých členských zemí unie - Německa, Francie, Itálie, Polska a Španělska - byli ohledně minulosti nejméně nostalgičtí Poláci se zkušeností země sovětského bloku. Přesto i jich na staré časy kladně vzpomíná 59 procent.

Nostalgičtější byli v průzkumu starší respondenti. Ve věkové skupině do 25 let mělo podobné pocity 52 procent dotázaných, mezi lidmi od 56 do 65 to bylo 70 procent. Také mezi mladými nejčastěji na staré časy s nostalgií vzpomínali Italové: celých 64 procent z nich vidělo minulost jako lepší než současnost. Naopak nostalgicky naladěných bylo jen 35 procent mladých Poláků. Napříč různými věkovými skupinami ale platí, že růžové brýle ohledně minulosti si častěji nasazují muži (53 procent) než ženy (47 procent).

Průzkum přitom ukázal, že pohled na minulost má souvislost s politickými postoji - 53 procent těch, kdo ji vnímají nostalgicky, se označili za pravicově orientované. Naopak 58 procent dotázaných, kteří na minulost nevzpomínají, se vnímá na levé straně politického spektra. Nejviditelnější je to v Německu, kde je mezi pravicově orientovanými Němci 51 procent těch, kdo na minulost vzpomínají a jen 31 procent těch, kdo se za nostalgické nepovažují.

"Nostalgie je známkou vysoké míry nejistoty ve společnosti," interpretuje výsledky Isabell Hoffmannová z nadace, jedna ze spoluautorek průzkumu. Právě glorifikace minulosti, někdy s negativními konotacemi vůči současnosti, podle ní může lidem nabízet stabilitu a ukotvení.

Většina nostalgicky orientovaných občanů pěti zemí EU (53 procent) je přesvědčena, že "migranti nám berou práci" a 78 procent míní, že se imigranti nehodlají do nových společností integrovat. U těch, kdo na minulost nevzpomínají, je poměr opačný, 30 procent se bojí o pracovní místa a 63 procent míní, že imigrace je pro hospodářství v zásadě pozitivní.

V pětici zemí ovšem mají obě skupiny podobný pohled na evropskou integraci a přejí si těsnější politickou i hospodářskou spolupráci i aktivnější roli EU na světové scéně. U těch, kdo si růžově malují minulost, je ale podpora členství jejich země v EU menší - v průměru je to 67 procent proti 82 procentům podpory u těch, kdo nostalgičtí nejsou.

Témata:  EU,  lidé

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.