Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi nejsou ochotni stěhovat se za prací, ani dlouho dojíždět

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

S délkou dojíždění do práce je nespokojených 30 % Čechů, což je o 7 procentních bodů více než v loňském roce. S rostoucím počtem pracovních nabídek také klesá ochota Čechů ke stěhování za prací.

Dvě třetiny Čechů by ke stěhování nepřiměla ani zajímavější práce, ani vyšší mzda. Vyplývá to z průzkumu kandidátských preferencí personální agentury Grafton Recruitment.

„S tím, jak vzrostl počet neobsazených pracovních pozic a vyhráváme opakovaně soutěž o nejnižší nezaměstnanost v EU, tak také, celkem přirozeně, klesá už tak nízká ochota Čechů k dojíždění či ke stěhování za prací. Čas strávený cestou do práce se také stává stále důležitějším faktorem při zvažování zaměstnání“, říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment. Do práce chtějí Češi cestovat maximálně 30 minut, pětina respondentů průzkumu však do zaměstnání cestuje déle. „Na tuto skupinu by se měli zaměstnavatelé, kteří hledají nové pracovníky, zaměřit. Jde o lidi, kteří budou s největší pravděpodobností nejvíce otevřeni změně, pokud dostanou nabídku adekvátní práce v menší vzdálenosti od domova,“ radí Jitka Součková.

Dlouhé cestování do práce dokáže dle ní vyvážit jen výraznější navýšení mzdy. Například nabídka zaměstnání s dobou dojezdu 60 minut bude pro většinu lidí stejně atraktivní, jako nabídka vzdálená 30 minut jen v případě, že nabízená mzda bude alespoň o pětinu vyšší.

Nejčastěji se lidé stěhují do jiného kraje

Aktuální situace na trhu práce nenahrává ani ochotě Čechů stěhovat se za prací. Podle průzkumu se za prací již někdy stěhovalo 31 % respondentů, největší podíl na této skupině tvoří vysokoškoláci. Jako nejčastější důvody pro stěhování za prací uváděli lepší mzdu a zajímavost práce. „Lepší mzdové podmínky jsou stále velmi důležitým faktorem. Lidé však také chtějí získat nové zkušenosti a dobrou práci ve svém oboru, což je v otázce stěhování za prací neméně důležité,“ popsala Jitka Součková. Co se týká vzdálenosti, v 57 % případů se respondenti stěhovali do jiného kraje v rámci České republiky, ve 31 % případech do zahraničí. Dvě třetiny Čechů by ovšem k přestěhování nepřiměla ani zajímavější nabídka zaměstnání anebo lepší mzdové podmínky.

Zahraničí: za stejnou práci lepší mzda

I když zhruba 40 % Čechů proklamuje zájem přestěhovat se za prací do zahraničí, realita je jiná. Pouze 31 % respondentů do zahraničí v minulosti dojíždělo nebo se do ciziny přestěhovalo. „Mezi motivátory práce v zahraničí vede mzda. Lidé často vidí možnost dostat za stejně náročnou práci lepší peníze,“ komentuje Jitka Součková. Vysokoškoláky ovšem častěji motivuje vysněná práce či společnost, mladé do 34 let také příležitost naučit se cizí jazyk a možnost žít v zahraničí.

Témata:  práce,  lidé

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.