Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi nejsou ochotni stěhovat se za prací, ani dlouho dojíždět

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

S délkou dojíždění do práce je nespokojených 30 % Čechů, což je o 7 procentních bodů více než v loňském roce. S rostoucím počtem pracovních nabídek také klesá ochota Čechů ke stěhování za prací.

Dvě třetiny Čechů by ke stěhování nepřiměla ani zajímavější práce, ani vyšší mzda. Vyplývá to z průzkumu kandidátských preferencí personální agentury Grafton Recruitment.

„S tím, jak vzrostl počet neobsazených pracovních pozic a vyhráváme opakovaně soutěž o nejnižší nezaměstnanost v EU, tak také, celkem přirozeně, klesá už tak nízká ochota Čechů k dojíždění či ke stěhování za prací. Čas strávený cestou do práce se také stává stále důležitějším faktorem při zvažování zaměstnání“, říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment. Do práce chtějí Češi cestovat maximálně 30 minut, pětina respondentů průzkumu však do zaměstnání cestuje déle. „Na tuto skupinu by se měli zaměstnavatelé, kteří hledají nové pracovníky, zaměřit. Jde o lidi, kteří budou s největší pravděpodobností nejvíce otevřeni změně, pokud dostanou nabídku adekvátní práce v menší vzdálenosti od domova,“ radí Jitka Součková.

Dlouhé cestování do práce dokáže dle ní vyvážit jen výraznější navýšení mzdy. Například nabídka zaměstnání s dobou dojezdu 60 minut bude pro většinu lidí stejně atraktivní, jako nabídka vzdálená 30 minut jen v případě, že nabízená mzda bude alespoň o pětinu vyšší.

Nejčastěji se lidé stěhují do jiného kraje

Aktuální situace na trhu práce nenahrává ani ochotě Čechů stěhovat se za prací. Podle průzkumu se za prací již někdy stěhovalo 31 % respondentů, největší podíl na této skupině tvoří vysokoškoláci. Jako nejčastější důvody pro stěhování za prací uváděli lepší mzdu a zajímavost práce. „Lepší mzdové podmínky jsou stále velmi důležitým faktorem. Lidé však také chtějí získat nové zkušenosti a dobrou práci ve svém oboru, což je v otázce stěhování za prací neméně důležité,“ popsala Jitka Součková. Co se týká vzdálenosti, v 57 % případů se respondenti stěhovali do jiného kraje v rámci České republiky, ve 31 % případech do zahraničí. Dvě třetiny Čechů by ovšem k přestěhování nepřiměla ani zajímavější nabídka zaměstnání anebo lepší mzdové podmínky.

Zahraničí: za stejnou práci lepší mzda

I když zhruba 40 % Čechů proklamuje zájem přestěhovat se za prací do zahraničí, realita je jiná. Pouze 31 % respondentů do zahraničí v minulosti dojíždělo nebo se do ciziny přestěhovalo. „Mezi motivátory práce v zahraničí vede mzda. Lidé často vidí možnost dostat za stejně náročnou práci lepší peníze,“ komentuje Jitka Součková. Vysokoškoláky ovšem častěji motivuje vysněná práce či společnost, mladé do 34 let také příležitost naučit se cizí jazyk a možnost žít v zahraničí.

Témata:  práce lidé

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 12:11

Salon, který zklamal: Jak postupovat, když služba skončí průšvihem místo relaxu

Návštěva kadeřnického salónu, nehtového studia či maséra představuje pro mnoho lidí zasloužený odpočinek či způsob, jak vylepšit svůj vzhled. Ne vždy se však výsledek shoduje s našimi představami – nový účes se nemusí podařit, manikúra může být nekvalitní a masáž namísto úlevy přinese bolest. Místo odpočinku si pak zákazník odnáší nepříjemný zážitek a problémy související s řešením nápravy k tomu. Jak v těchto případech postupovat a na co máte nárok? 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.