Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČS: Český export potřebuje umírněné jednotkové mzdové náklady a znalostní ekonomiku

Pro zvýšení konkurenceschopnosti českých exportérů je potřeba v krátkodobém a střednědobém období udržovat umírněné jednotkové mzdové náklady, dále Česko musí lákat správné typy investorů a zaměřit se na znalostní ekonomiku. Uvedl to v úterý hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Čeští exportéři vyvážejí nejvíce do Německa, kam putuje zhruba 32 procent českého exportu. Dále následuje vývoz na Slovensko (devět procent), do Polska (šest procent), do Francie a Velké Británie (shodně pět procent).

"Ty podíly dalších zemí po Německu jsou tedy diametrálně nižší. Z tohoto pohledu se může zdát, že vyvážíme do ekonomického bloku, který už není příliš zajímavý. Ekonomický růst eurozóny totiž bude postupně zpomalovat kvůli stárnutí obyvatel a strukturálním problémům, které eurozóna má," upozornil Navrátil. Pozitivní je podle něj ale například to, že do Řecka Česká republika vyváží jen 0,3 procenta z celkového exportu. "Kdyby tak Řecko vypadlo, není to pro nás nijak velký problém. Trochu větší problém by bylo vypadnutí exportu do Španělska, protože tam vyvážíme zhruba 2,4 procenta," řekl Navrátil. Například do Číny vyváží Česká republika přímo jen zhruba 0,9 procenta, napojení českého exportu na Čínu je ale podle Navrátila zprostředkovaná přes Německo. "Spousta českých vývozů jsou totiž subdodávky pro německé vývozy. Zajímá nás tedy, co se děje v těch rozvíjejících se ekonomikách, především pak v Číně, protože ta je tahounem německého růstu," připomněl Navrátil. Podle něj Česko nemusí příliš zajímat, zda nezaměstnanost či mzdy v Německu jsou vysoké nebo jestli roste tamní spotřeba domácností, protože primárním tahounem růstu jsou rozvíjející se ekonomiky. Pro český export je ale důležité, aby si udržel konkurenceschopnost. "V krátkodobém a střednědobém horizontu je velmi důležité udržovat umírněné jednotkové mzdové náklady, to znamená nezvyšovat mzdy rychleji, než roste produktivita. Je třeba sledovat i konkurenci," zdůraznil Navrátil. Vývoj jednotkových mzdových nákladů je podle něj důležitý především ve zpracovatelském průmyslu, kde Česko bylo v posledních deseti letech schopno tyto náklady snížit, stabilní je jejich vývoj i v Německu. "Pokud se ale podíváme na Řecko či Španělsko, vidíme ten rozdíl. V Řecku se mzdové náklady zvýšily téměř o 50 procent. I proto Řecko není schopno vylézt z té krize, zatímco Česko ano," podotkl Navrátil. Pokud jde o náklady na práci, je Česko zhruba na třetině oproti Německu. Zaměstnanci v Česku ale podle Navrátila nejsou tak produktivní jako pracovníci v Německu. Zbytek střední a východní Evropy byl ale podle Navrátila schopný snižovat jednotkové mzdové náklady ještě rychleji než Česká republika.

"My máme třetinové náklady na pracovníka oproti Německu, v Rumunsku mají třetinové náklady na pracovníka ve srovnání s námi, oproti Německu tedy devítinové. Rumunsko je tak konkurenceschopné z hlediska nákladů práce, ale ne z hlediska produktivity," porovnal Navrátil.

Témata:  ekonomika export

Související

Aktuálně se děje

13. ledna 2026 18:19

6. ledna 2026 10:43

Pojištění na zimní dovolenou: Co musí krýt, jinak riskujete statisíce

Zima láká na hory, ale na svahu stačí okamžik nepozornosti a z drobného pádu je transport do nemocnice. K tomu přidejte náklady na zásah horské služby, případný vrtulník, pobyt doprovodu, tlumočení či návrat domů. Zimní počasí navíc zvyšuje riziko dopravního kolapsu, případně nemoci, kvůli níž je nutné dovolenou zrušit. Zrušená dovolená pak často znamená propadlé ubytování nebo třeba skipas. Než zaplatíte zájezd, vyplatí se z uvedených důvodů zvážit pojištění.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Andrej Babiš

Komentář

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta.