Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČS: Český export potřebuje umírněné jednotkové mzdové náklady a znalostní ekonomiku

Pro zvýšení konkurenceschopnosti českých exportérů je potřeba v krátkodobém a střednědobém období udržovat umírněné jednotkové mzdové náklady, dále Česko musí lákat správné typy investorů a zaměřit se na znalostní ekonomiku. Uvedl to v úterý hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Čeští exportéři vyvážejí nejvíce do Německa, kam putuje zhruba 32 procent českého exportu. Dále následuje vývoz na Slovensko (devět procent), do Polska (šest procent), do Francie a Velké Británie (shodně pět procent).

"Ty podíly dalších zemí po Německu jsou tedy diametrálně nižší. Z tohoto pohledu se může zdát, že vyvážíme do ekonomického bloku, který už není příliš zajímavý. Ekonomický růst eurozóny totiž bude postupně zpomalovat kvůli stárnutí obyvatel a strukturálním problémům, které eurozóna má," upozornil Navrátil. Pozitivní je podle něj ale například to, že do Řecka Česká republika vyváží jen 0,3 procenta z celkového exportu. "Kdyby tak Řecko vypadlo, není to pro nás nijak velký problém. Trochu větší problém by bylo vypadnutí exportu do Španělska, protože tam vyvážíme zhruba 2,4 procenta," řekl Navrátil. Například do Číny vyváží Česká republika přímo jen zhruba 0,9 procenta, napojení českého exportu na Čínu je ale podle Navrátila zprostředkovaná přes Německo. "Spousta českých vývozů jsou totiž subdodávky pro německé vývozy. Zajímá nás tedy, co se děje v těch rozvíjejících se ekonomikách, především pak v Číně, protože ta je tahounem německého růstu," připomněl Navrátil. Podle něj Česko nemusí příliš zajímat, zda nezaměstnanost či mzdy v Německu jsou vysoké nebo jestli roste tamní spotřeba domácností, protože primárním tahounem růstu jsou rozvíjející se ekonomiky. Pro český export je ale důležité, aby si udržel konkurenceschopnost. "V krátkodobém a střednědobém horizontu je velmi důležité udržovat umírněné jednotkové mzdové náklady, to znamená nezvyšovat mzdy rychleji, než roste produktivita. Je třeba sledovat i konkurenci," zdůraznil Navrátil. Vývoj jednotkových mzdových nákladů je podle něj důležitý především ve zpracovatelském průmyslu, kde Česko bylo v posledních deseti letech schopno tyto náklady snížit, stabilní je jejich vývoj i v Německu. "Pokud se ale podíváme na Řecko či Španělsko, vidíme ten rozdíl. V Řecku se mzdové náklady zvýšily téměř o 50 procent. I proto Řecko není schopno vylézt z té krize, zatímco Česko ano," podotkl Navrátil. Pokud jde o náklady na práci, je Česko zhruba na třetině oproti Německu. Zaměstnanci v Česku ale podle Navrátila nejsou tak produktivní jako pracovníci v Německu. Zbytek střední a východní Evropy byl ale podle Navrátila schopný snižovat jednotkové mzdové náklady ještě rychleji než Česká republika.

"My máme třetinové náklady na pracovníka oproti Německu, v Rumunsku mají třetinové náklady na pracovníka ve srovnání s námi, oproti Německu tedy devítinové. Rumunsko je tak konkurenceschopné z hlediska nákladů práce, ale ne z hlediska produktivity," porovnal Navrátil.

Témata:  ekonomika export

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.