Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČS: Český export potřebuje umírněné jednotkové mzdové náklady a znalostní ekonomiku

Pro zvýšení konkurenceschopnosti českých exportérů je potřeba v krátkodobém a střednědobém období udržovat umírněné jednotkové mzdové náklady, dále Česko musí lákat správné typy investorů a zaměřit se na znalostní ekonomiku. Uvedl to v úterý hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Čeští exportéři vyvážejí nejvíce do Německa, kam putuje zhruba 32 procent českého exportu. Dále následuje vývoz na Slovensko (devět procent), do Polska (šest procent), do Francie a Velké Británie (shodně pět procent).

"Ty podíly dalších zemí po Německu jsou tedy diametrálně nižší. Z tohoto pohledu se může zdát, že vyvážíme do ekonomického bloku, který už není příliš zajímavý. Ekonomický růst eurozóny totiž bude postupně zpomalovat kvůli stárnutí obyvatel a strukturálním problémům, které eurozóna má," upozornil Navrátil. Pozitivní je podle něj ale například to, že do Řecka Česká republika vyváží jen 0,3 procenta z celkového exportu. "Kdyby tak Řecko vypadlo, není to pro nás nijak velký problém. Trochu větší problém by bylo vypadnutí exportu do Španělska, protože tam vyvážíme zhruba 2,4 procenta," řekl Navrátil. Například do Číny vyváží Česká republika přímo jen zhruba 0,9 procenta, napojení českého exportu na Čínu je ale podle Navrátila zprostředkovaná přes Německo. "Spousta českých vývozů jsou totiž subdodávky pro německé vývozy. Zajímá nás tedy, co se děje v těch rozvíjejících se ekonomikách, především pak v Číně, protože ta je tahounem německého růstu," připomněl Navrátil. Podle něj Česko nemusí příliš zajímat, zda nezaměstnanost či mzdy v Německu jsou vysoké nebo jestli roste tamní spotřeba domácností, protože primárním tahounem růstu jsou rozvíjející se ekonomiky. Pro český export je ale důležité, aby si udržel konkurenceschopnost. "V krátkodobém a střednědobém horizontu je velmi důležité udržovat umírněné jednotkové mzdové náklady, to znamená nezvyšovat mzdy rychleji, než roste produktivita. Je třeba sledovat i konkurenci," zdůraznil Navrátil. Vývoj jednotkových mzdových nákladů je podle něj důležitý především ve zpracovatelském průmyslu, kde Česko bylo v posledních deseti letech schopno tyto náklady snížit, stabilní je jejich vývoj i v Německu. "Pokud se ale podíváme na Řecko či Španělsko, vidíme ten rozdíl. V Řecku se mzdové náklady zvýšily téměř o 50 procent. I proto Řecko není schopno vylézt z té krize, zatímco Česko ano," podotkl Navrátil. Pokud jde o náklady na práci, je Česko zhruba na třetině oproti Německu. Zaměstnanci v Česku ale podle Navrátila nejsou tak produktivní jako pracovníci v Německu. Zbytek střední a východní Evropy byl ale podle Navrátila schopný snižovat jednotkové mzdové náklady ještě rychleji než Česká republika.

"My máme třetinové náklady na pracovníka oproti Německu, v Rumunsku mají třetinové náklady na pracovníka ve srovnání s námi, oproti Německu tedy devítinové. Rumunsko je tak konkurenceschopné z hlediska nákladů práce, ale ne z hlediska produktivity," porovnal Navrátil.

Témata:  ekonomika export

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.