Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Drobné výjimky povedou k dalšímu podkopávání EET jako celku

Placení, tržby, ilustrační foto
Placení, tržby, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Podnikatelé, kteří nejsou plátci DPH, mají nejvýše dva zaměstnance a budou mít hotovostní tržby během 12 měsíců do 200 tisíc korun, by mohli během příštího roku začít evidovat tržby bez připojení k internetu. Počítá s tím novela zákona o EET, kterou se zabývají poslanci na právě probíhající schůzi Poslanecké sněmovny.

Další podmínkou pro zavedení této offline evidence bude, že ani jejich očekávané hotovostní tržby by během následujících 12 měsíců neměly překročit uvedenou hranici. Budou muset ovšem využívat papírové účtenky poskytnuté ministerstvem financí a čtvrtletně posílat finanční správě údaje o tržbách.

„Aplikace drobných výjimek v EET je nesystematická a povede nejen k zavedení PETek (papírová evidence tržeb ), ale i k dalšímu napadání a podkopávání EET jako celku. Již před časem jsem prezentoval názor, že pokud se nyní podaří prosadit limit 200 tisíc korun ročně, což je skutečně maličko, je to noha ve dveřích pro další navyšování tohoto limitu ze strany odpůrců EET. Časem ji někdo využije a bude chtít limit navýšit. A už je to zde. Zavádění papírků zpět, to není cesta,“ říká Jan Mrvík, výkonný ředitel společnosti EDITEL.

Témata:  EET (elektronická evidence tržeb) podnikatelé

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.