Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

PMI poklesl na roční minimum

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Český index nákupních manažerů ve výrobě v srpnu poklesl o 0,5 b. na 54,9 b. Trh očekával pokles na 55,2 b. Index tak pokračuje ve výrazném letním propadu. Tříměsíční průměr indexu klesl na 55,7 b., nejníže od září 2017.

Za poklesem indexu stojí především slabší růst výroby a pomalejší růstu nových zakázek. Růst výroby byl podle firem nejpomalejší od loňského srpna. Domácí poptávka je sice stále robustní, ale nepravidelnější. Nově respondenti hlásili, že se jim dařilo lépe vyplňovat volná pracovní místa i přes extrémně nízkou nezaměstnanost. Nicméně situace na pracovním trhu je stále velmi napjatá, jak dokazuje červencový konjunkturální průzkum ČSÚ, ve kterém více než 37 % průmyslníků vnímá nedostatek pracovní síly jako hlavní bariéru k expanzi.

Firmám také výrazně vzrostly náklady kvůli omezeným výrobním a dodavatelským kapacitám a silnému růstu globálních cen vstupů, zejména oceli. Důvěra firem v srpnu poklesla na nejnižší úroveň od prosince 2016, ale stále je pozitivní. Respondenti si slibují silnější zákaznickou poptávku a investice do nových technologií.

Index mírně klesl v Německu, Polsku a v celé eurozóně. Přesto se český PMI drží nad hranicí 50 bodů již dvacátým pátým měsícem v řadě. Navzdory sestupnému trendu český index ve výrobě nadále naznačuje pokračování nadprůměrného růstu české ekonomiky. Pro tento rok odhadujeme průměrný růst HDP nad 3 %.

Témata:  ekonomika

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.