Češi svým bankám i ČNB důvěřují

Stejný podíl lidí uvádí, že většinu finančních prostředků domácnosti má uloženou právě v bance. Má je tam i téměř polovina těch, kteří bankám u nás nedůvěřují.
 
STEM se v lednovém výzkumu vedle subjektivního hodnocení finanční situace domácností zaměřil rovněž na důvěryhodnost bankovních institucí. Výrazná většina české veřejnosti vyslovuje důvěru České národní bance. Bankám jako takovým většina lidí rovněž důvěřuje, ovšem podíl negativních odpovědí je mírně vyšší než v případě centrální banky.
 
Uvedené otázky STEM zařadil do výzkumu poprvé. Jistou možnost srovnání s předchozími výzkumy nabízí v případě ČNB míra její důvěryhodnosti jako součást širší baterie institucí. Zde se ukazuje, že v posledních letech (přesněji řečeno, od roku 2005) je míra důvěry v ČNB stabilně vysoká, na úrovni 75 procent. Česká národní banka tak patří k nejdůvěryhodnějším institucím veřejného života u nás (spolu s ombudsmanem a Českou obchodní inspekcí).
 
Důvěra v Českou národní banku a ostatní banky v ČR se významně liší v různých skupinách obyvatel. Bankovním institucím častěji vyslovují důvěru lidé vzdělanější, z odborných profesí či úředníci/úřednice a dále také lidé z domácností lépe finančně zajištěných. Naopak nejnižší mírou důvěry v ČNB a banky se vyznačují nezaměstnaní (56 % nezaměstnaných důvěřuje centrální bance, 45 % důvěřuje bankám obecně).
 
Tři pětiny dotázaných občanů uvádějí, že jejich domácnost má většinu financí uloženou nebo investovanou v bance nebo bankách. Podíl dvou pětin záporných odpovědí na tuto otázku skrývá jak odpovědi těch, kteří své úspory nemají uloženy v bance, tak odpovědi těch, kteří žádné úspory nemají.
 
Míra důvěry v banky obecně podle očekávání ovlivňuje přístup k uložení finančních prostředků do banky. Ovšem i mezi lidmi, kteří obecně bankám vyslovují nedůvěru, je poměrně vysoký podíl těch, kteří své finanční prostředky mají v bance uložené.