Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Firmy bijí na poplach. Mají nedostatek zaměstnanců i brigádníků!

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Firmy v letošním roce před letní sezonou bijí na poplach. I v průběhu roku se musí potýkat s nedostatkem zaměstnanců. V létě si navíc stávající zaměstnanci budou vybírat dovolenou, takže pracovních sil bude ještě méně. Nedostatek je ovšem také brigádníků. Jedním z možných řešení je domluvit si se stávajícími zaměstnanci pracovní pohotovost a využít je jen v případě potřeby.

Pravidla pracovní pohotovostiPracovní pohotovostí je doba, kdy zaměstnanec pro svého šéfa fakticky nepracuje, ale je k výkonu práce připraven. “Důležité je, aby pracovní pohotovost probíhala mimo běžné pracoviště. Pokud by totiž zaměstnanec byl k práci připravený na místě pracoviště, jednalo by se o pracovní dobu, za kterou zaměstnanci náleží mzda,” říká Jan Vaněk z účetní firmy Tigra.

Zaměstnavatel se také musí se zaměstnancem na pracovní pohotovosti dohodnout. Není možné ji nařídit. Obecně je možné se dohodnout, že v průběhu pracovního úvazku bude zaměstnanec držet pracovní pohotovost. V tomto případě už pak jednotlivé pohotovosti mohou být nařízené. Dohoda může být písemná i ústní. Jako souhlas s pracovní pohotovostí může být brán i její první výkon. Pokud zaměstnanec s pracovní pohotovostí nesouhlasí, nemůže ho zaměstnavatel vyhodit za její neplnění.

Odměna za pracovní pohotovostPokud zaměstnanec drží pracovní pohotovost, náleží mu za ni i odměna. “I v případě, že k faktickému výkonu práce nedojde. Pracovní pohotovost se do výkonu práce nepočítá, ale zaplacenou ji mít musí. Dle zákoníku práce zaměstnanci náleží odměna ve výši 10 % z průměrného výdělku,” upozorňuje Vaněk.

V případě, že zaměstnanec během pracovní pohotovosti skutečně práci vykonává, náleží mu mzda včetně všech příplatků. Zaměstnanci tradičně drží pracovní pohotovost mimo řádnou týdenní pracovní dobu. Proto za práci během pracovní pohotovosti mají nárok na příplatek za přesčas. Základní odměna za práci přesčas je 25 % z průměrného výdělku. Pokud v rámci pohotovosti pracuje o víkendu nebo v noci, náleží mu i tyto příplatky. “Nárok na příplatky se sčítají. Pokud je práce vykonávaná nejen přesčas, ale i o víkendu, ve svátek nebo i v noci, mzda se stále násobí. Za práci o víkendu náleží příplatek 10 % z průměrného výdělku, za práci v noci pak 20 %,” doplňuje Vaněk.

Limity pracovní pohotovostiZaměstnanec by neměl pracovní pohotovost vykonávat během dovolené, protože by se jednalo o rozpor s účelem dovolené. Stejně tak by neměl být povinen kontrolovat pracovní mail či telefon. Doslovně však držení pracovní pohotovosti v době dovolené v zákoníku řešené není.

Zároveň také není dána maximální doba držení pracovní pohotovosti. Logicky je však omezená limity práce přesčas. Pokud zaměstnanec v daném týdnu nebo roce vyčerpal limit pro práci přesčas, nemůže držet ani pracovní pohotovost. “Zaměstnanec může v jednotlivém týdnu odpracovat maximálně osm hodin přesčas. Týdnem je myšleno sedm po sobě jdoucích pracovních dní. Za kalendářní rok může odpracovat maximálně 150 přesčasových hodin. Možné je se zaměstnancem na limitu přesčasů dohodnout a navýšit je na 208 hodin za 26 týdnů,” vysvětluje Jan Vaněk z účetní firmy Tigra.

Potýká-li se zaměstnavatel s akutním nedostatkem zaměstnanců, může sáhnout i po pracovní pohotovosti. Tato možnost je sice spojena s jistými náklady (minimálně 10 % z průměrného výdělku zaměstnance), ale pokud zaměstnance nevyužije, vlastně ušetří. Musí se však se zaměstnancem dohodnout a nepřekročit maximální dobu přesčasů.

Témata:  práce

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.