Nerovnováha důchodového systému je hlavní problém veřejných financí

Při snížené mimořádné valorizaci penzí dosáhne letos deficit důchodového systému 70 miliard korun. Pokud by prezident snížení valorizace vetoval a Sněmovna veto nepřehlasovala, deficit by byl 90 miliard korun, uvedla NRR. "Tato nerovnováha vzniká i přes relativně příznivou demografickou strukturu a je dominantně způsobena nastavením valorizačního mechanismu, který v podmínkách vysoké inflace a propadu reálných mezd vede ke značným deficitům důchodového účtu a k motivaci lidí v předdůchodovém věku k odchodům do předčasných důchodů či žádostem o ně," uvedla rada ve stanovisku.

Podle NRR je nutné upravit podobu mimořádných i řádných valorizací důchodů. Současná jednorázová změna červnové valorizace podle rady nestačí, je třeba systémovou úpravu.

Vzhledem k nadcházejícímu odchodu silných populačních ročníků do penze bude podle NRR potřeba přistoupit i k rozsáhlejší úpravě důchodového systému. "Tu však nelze provést bez přijetí nepopulárních změn, mezi které patří zejména postupné zvyšování věku odchodu do důchodu nad hranici 65 let a úpravy parametrů vyměřování a valorizací důchodů, které v delším časovém horizontu povedou k dílčímu snížení náhradových poměrů," uvedla rada. Podle ní je také třeba přijmout opatření pro zvýšení počtu osob na trhu práce, včetně omezování možností na předčasný důchod.

NRR současně žádá úpravu třetího pilíře důchodového systému, který by měl částečně kompenzovat snížení náhradového poměru důchodů. Za problematický označuje rada zejména nynější sklon k jednorázovým výběrům naspořených peněz a nedostatečný podíl mladších účastníků, kteří by si měli spořit po podstatnou část aktivního života. "Stávající podoba třetího pilíře je do značné míry nefunkční, neboť vysoké náklady vládního sektoru spojené s přímou i nepřímou podporou se nijak neprojevují v nárůstu počtu osob, které používají naspořené prostředky jako pravidelný dodatečný zdroj příjmů ke státnímu důchodu," uvedla rada.

Rada ve svém stanovisku také varovala před rozšiřováním automatických valorizací na další položky státního rozpočtu, například zavedení zvyšování příspěvku na péči nebo garanci 130 procent průměrné mzdy pro učitele. "Výše uvedený přístup považuje NRR za silně rizikový, neboť snižuje řiditelnost veřejných financí a omezuje rozhodovací prostor vlády. Zejména v situaci, kdy jsou veřejné finance nastaveny nevyrovnaně, povede tento systém k pokračování a prohlubování negativních trendů," uvedla rada.

Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.

Témata:  důchody