Důchodový systém skončil loni v deficitu 40,55 miliardy korun

Důchodový systém v Česku skončil v minulém roce v propadu 40,55 miliardy korun. Schodek je ale nižší než za jednotlivé roky 2011 až 2014 po minulé krizi. Příjmy z odvodů loni meziročně klesly zhruba o 8,9 miliardy korun. I přes epidemii a omezení byla roční vybraná suma na pojistném od začátku století druhá nejvyšší. Výdaje naopak proti předchozímu roku vzrostly zhruba o 48 miliard. Dosáhly téměř 526 miliard korun. Vyplývá to z údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění.

CZK
reklama

Česko bylo loni na jaře od 12. března do 17. května v nouzovém stavu. Byly zavřené školy, většina obchodů, služby, kulturní, sportovní a rekreační zařízení. Mimo provoz byly několik týdnů i některé průmyslové podniky. Experti před rokem mluvili o vypnutí ekonomiky. Znovu se země do stavu nouze dostala 5. října. Uzavřené jsou školy, většina obchodů i služby, ne průmysl.

Podle údajů ministerstva financí byl od roku 2000 důchodový systém v přebytku šestkrát. V ostatních letech spadl do minusu. Důvodem bylo snížení sazby odvodů či ekonomická krize. Loni deficit činil 40,55 miliardy korun. Nejvyšší byl v letech 2012 a 2013, kdy se dostal na 55 miliard. Vyšší schodek než v minulém roce byl pak od počátku století ještě v letech 2011 a 2014. Poté se snižoval. Díky dobré kondici ekonomiky, vysoké zaměstnanosti a růstu mezd se pak soustava dostala do přebytku. V roce 2018 příjmy převýšily výdaje o 18,64 miliardy a předloni o 16,44 miliardy.

Příjmy zahrnují povinné důchodové odvody i dobrovolné pojištění. Loni dosáhly 485,44 miliardy korun. Meziročně byly o 8,9 miliardy nižší. Poklesly tak o necelá dvě procenta. Firmy do 50 zaměstnanců mohly loni také využít za určitých podmínek od června do srpna odpuštění sociálních odvodů. Celkem si tak menší podniky ponechaly a státu neodvedly 13,3 miliardy. Živnostníci měli dočasně prominuté zálohy na pojistné.

Loňský státní rozpočet původně počítal s tím, že by se mělo na důchodovém pojištění vybrat 524,58 miliardy. Po úpravách rozpočtového zákona po nástupu epidemie to pak bylo 482 miliard.

Na důchody se minulý rok vyplatilo zhruba o 48 miliard víc než v roce 2019, tedy o desetinu. Celkem to bylo 525,99 miliardy. Proti roku 2010 je to zhruba o 172,5 miliardy víc, tedy téměř o 49 procent. Vybraná suma se zvedla za desetiletí skoro o 53 procent.

Pravidelné zvyšování penzí nařizuje zákon. Důchody se upravují vždy od ledna o růst cen a polovinu růstu reálných mezd. Pokud by se nezdražovalo a výdělky nerostly, může vláda přidat až o 2,7 procenta. Průměrná starobní penze se loni zvedla o 900 korun, letos v lednu podle zákonných pravidel pak o 839 korun.

Experti poukazují na to, že z červených čísel se důchodový systém za poslední desetiletí dostal jen na vrcholu konjunktury. Národní rozpočtová rada, řada odborníků i někteří politici upozorňují na to, že soustava penzí není beze změn udržitelná pro příští důchodce. O reformě jednala důchodová komise. Ministerstvo práce pak navrhlo úpravy, které ale výdaje většinou ještě zvyšují. Dostatečné příjmy návrhy nezajišťují.

Samostatný důchodový účet v Česku neexistuje. Příjmy a výdaje jsou v rozpočtech jednotlivých ministerstev. Nejvíc penzí a největší sumu má na starosti Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která spadá pod ministerstvo práce. Své systémy mají pak resorty vnitra, obrany či spravedlnosti.

Témata: důchody | CZK | MoneyMAG.cz

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky