Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důchodový systém skončil loni v deficitu 40,55 miliardy korun

CZK
CZK
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Důchodový systém v Česku skončil v minulém roce v propadu 40,55 miliardy korun. Schodek je ale nižší než za jednotlivé roky 2011 až 2014 po minulé krizi. Příjmy z odvodů loni meziročně klesly zhruba o 8,9 miliardy korun. I přes epidemii a omezení byla roční vybraná suma na pojistném od začátku století druhá nejvyšší. Výdaje naopak proti předchozímu roku vzrostly zhruba o 48 miliard. Dosáhly téměř 526 miliard korun. Vyplývá to z údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění.

Česko bylo loni na jaře od 12. března do 17. května v nouzovém stavu. Byly zavřené školy, většina obchodů, služby, kulturní, sportovní a rekreační zařízení. Mimo provoz byly několik týdnů i některé průmyslové podniky. Experti před rokem mluvili o vypnutí ekonomiky. Znovu se země do stavu nouze dostala 5. října. Uzavřené jsou školy, většina obchodů i služby, ne průmysl.

Podle údajů ministerstva financí byl od roku 2000 důchodový systém v přebytku šestkrát. V ostatních letech spadl do minusu. Důvodem bylo snížení sazby odvodů či ekonomická krize. Loni deficit činil 40,55 miliardy korun. Nejvyšší byl v letech 2012 a 2013, kdy se dostal na 55 miliard. Vyšší schodek než v minulém roce byl pak od počátku století ještě v letech 2011 a 2014. Poté se snižoval. Díky dobré kondici ekonomiky, vysoké zaměstnanosti a růstu mezd se pak soustava dostala do přebytku. V roce 2018 příjmy převýšily výdaje o 18,64 miliardy a předloni o 16,44 miliardy.

Příjmy zahrnují povinné důchodové odvody i dobrovolné pojištění. Loni dosáhly 485,44 miliardy korun. Meziročně byly o 8,9 miliardy nižší. Poklesly tak o necelá dvě procenta. Firmy do 50 zaměstnanců mohly loni také využít za určitých podmínek od června do srpna odpuštění sociálních odvodů. Celkem si tak menší podniky ponechaly a státu neodvedly 13,3 miliardy. Živnostníci měli dočasně prominuté zálohy na pojistné.

Loňský státní rozpočet původně počítal s tím, že by se mělo na důchodovém pojištění vybrat 524,58 miliardy. Po úpravách rozpočtového zákona po nástupu epidemie to pak bylo 482 miliard.

Na důchody se minulý rok vyplatilo zhruba o 48 miliard víc než v roce 2019, tedy o desetinu. Celkem to bylo 525,99 miliardy. Proti roku 2010 je to zhruba o 172,5 miliardy víc, tedy téměř o 49 procent. Vybraná suma se zvedla za desetiletí skoro o 53 procent.

Pravidelné zvyšování penzí nařizuje zákon. Důchody se upravují vždy od ledna o růst cen a polovinu růstu reálných mezd. Pokud by se nezdražovalo a výdělky nerostly, může vláda přidat až o 2,7 procenta. Průměrná starobní penze se loni zvedla o 900 korun, letos v lednu podle zákonných pravidel pak o 839 korun.

Experti poukazují na to, že z červených čísel se důchodový systém za poslední desetiletí dostal jen na vrcholu konjunktury. Národní rozpočtová rada, řada odborníků i někteří politici upozorňují na to, že soustava penzí není beze změn udržitelná pro příští důchodce. O reformě jednala důchodová komise. Ministerstvo práce pak navrhlo úpravy, které ale výdaje většinou ještě zvyšují. Dostatečné příjmy návrhy nezajišťují.

Samostatný důchodový účet v Česku neexistuje. Příjmy a výdaje jsou v rozpočtech jednotlivých ministerstev. Nejvíc penzí a největší sumu má na starosti Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která spadá pod ministerstvo práce. Své systémy mají pak resorty vnitra, obrany či spravedlnosti.

Témata:  důchody CZK

Související

Aktuálně se děje

28. srpna 2025 11:51

Chat Control EU: nový zákon může ohrozit soukromí občanů i americké firmy

Dánsko, momentálně předsedající Radě Evropské unie, chce do konce roku na úrovni EU prosadit takzvaný Chat Control čili „šmírovací zákon“. Má zamezit sdílení dětské pornografie, ve skutečnosti by ale hlavně mohl závažně a přelomově připravit občany EU o soukromí. Zavedl by totiž automatické skenování chatů a e-mailů. Vlastně by tak prolamoval listovní tajemství, jedno za základních práv a svobod přiznaných České republice Listinou základních práv a svobod. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Marian Jurečka

Více času na bolest i radost: Pracovní volno se přizpůsobuje životním okamžikům

Spolu s flexinovelou zákoníku práce vstoupí 1. června 2025 v účinnost také novela, která upravuje okruh a rozsah osobních překážek v práci. Zaměstnanci nově získají například nárok na delší volno při úmrtí blízké osoby, zpřesní se pravidla pro pracovní volno na svatbu a zavedou se jasnější podmínky pro volno při hledání nového zaměstnání.