Předdůchody? Odbory v nich nemají jasno

Tripartita se dohodla podle slov předsedy ČMKOS Jaroslava Zavadila na vypracování dvou variant předdůchodů. Buď předdůchody, které by mohly čerpat všechny profese, s roční daňovou úlevou 30 tisíc korun pro zaměstnavatele, nebo pro 3. a 4. rizikovou kategorii podle hygienických norem s daňovou úlevou 36 tisíc korun ročně. Konfederace přitom podporuje druhou variantu.

OSD ale s těmito variantami není spokojený, osoby v jeho působnosti by na předdůchody dané těmito dvěma kategoriemi nedosáhly. Předseda OSD Luboš Pomajbík je pro jmenování jednotlivých profesí, které by bylo možné do čerpání předdůchodů zahrnout, zákonem. "Další možností je i rozřazení po kategoriích, ale musela by tam být i druhá," uvedl na dotaz Mediafaxu.

Jiného názoru je ale ASO. Například železničáři (kromě posunovačů) totiž také nejsou v nejvyšších rizikových kategoriích. "Jsme ochotni přistoupit na kompromis, který jsme dojednali před jednáním tripartity. Nárok pro třetí a čtvrtou kategorii ze zákona a možnost pro ostatní profese dojednat předdůchod v kolektivní smlouvě. V případě, že by takto široké pojetí bylo pro vládu nepřijatelné, zůstává asociace na svém původním stanovisku," uvedl Jaroslav Pejša, 1. místopředseda ASO a předseda Odborového sdružení železničářů. Asociace by jinak podpořila návrh ministerstva financí, s možností dojednání předdůchodu v kolektivní smlouvě a s roční 30tisícovou daňovou úlevou pro zaměstnavatele.

S dojednáním kolektivní smlouvou ale Pomajbík nesouhlasí. "Vzhledem k tomu, že v působnosti OSD je více než 17 tisíc firem, myslím si, že úprava kolektivní smlouvou by byla nesmírně složitá. Navíc by bylo problematické, kdyby to bylo upravené v jedné firmě a zaměstnanec by odešel do firmy, kde by to upravené kolektivní smlouvou nebylo, nebo kde by vůbec nebyly odbory," vysvětlil.

"V každém případě se domníváme, že systém by měl být zakotven v podobě zákona," uvedl Mediafaxu předseda ČSSD Bohuslav Sobotka s tím, že rozšíření na další profese by mělo být v kolektivní smlouvě možné. Výši daňové úlevy ale předseda upřesnit nechce. "Výše daňových odpočtů musí odpovídat rozpočtovým možnostem země, musí se hledat taková výše daňové podpory, která nebude znamenat velké problémy pro státní rozpočet," dodal.

O dalším postupu budou rokovat odboráři, zaměstnavatelé a vládní představitelé na listopadové schůzi expertní skupiny pro důchodovou reformu. "Podle dosavadních informací zasedne 8. listopadu," upřesnila na dotaz Mediafaxu mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Táňa Švrčková.

Není totiž ještě vyřešené, kdo a jakým způsobem bude hradit v době předdůchodu zdravotní a sociální pojištění. Na problému s předdůchody se zasekl i jediný státem garantovaný fond ve 3. pilíři penzijního systému, stát by v něm ručil za černá čísla po deseti letech od vstupu.

Shoda panuje na času vstupu do předdůchodu - pět let před regulérním důchodem.

Témata:  důchody