Poslanci schválili návrh zákona o důchodovém pojištění, který předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Návrh nejvíce pomůže seniorům s nižšími důchody, kteří si polepší o zhruba 900 korun. Odborníci ale tak nadšení nejsou, podle nich se politici vůbec nevytáhli a splnili jen to, co je dáno zákonem.
Poslanci ve třetím čtení schválili návrh zákona o důchodovém pojištění, který předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Návrh relativně více pomůže seniorům s nižšími důchody. V průměru si důchodci polepší o 900 Kč na 14 200 Kč. Minimálně o 750 Kč si polepší 9 z 10 důchodců a jejich měsíční důchod tak dosáhne alespoň 10 750 Kč.
Ministerstvo připomíná, že 14,2 % českých důchodců dnes žije pod hranicí příjmové chudoby, což je v podstatě každý sedmý. Počet seniorů, kteří jsou rizikem chudoby ohroženi, je celých 30,6 % (tedy každý třetí). Jeden ze dvou seniorů pak pobírá starobní důchod, který nedosahuje ani výše minimální mzdy. Pokrýt základní měsíční náklady je za těchto podmínek problematické pro každou pátou domácnost (zhruba 23 %).
Z tohoto pohledu by se zdálo, že politici jsou k seniorům solidárnější. Podle ekonomických odborníků to ale není pravda. "Důchod by se jim musel tak jako tak zvýšit, kvůli ze zákona povinné takzvané valorizaci. Nad rámec této valorizace vláda přidá jen necelé dvě stovky korun. Je to tedy stále pouze „přihazování po drobcích“," mírní vášně ekonom Lukáš Kovanda.
"Navíc zřejmě bude jeho význam marketingově zveličován, jelikož penzisté představují silnou a loajální voličskou skupinu. K výraznějšímu zlepšení ekonomické situace penzistů je zapotřebí pořádné důchodové reformy, k té však politici dlouhodobě nemají odvahu," dodal.
Obává se navíc, že dnešní přidání na důchodech ještě více prohloubí poměrně vysoké rozdíly v důchodech mužů a žen. 900 korun je totiž jen průměrné navýšení. V některých okresech bude pro ženy toto navýšení nižší, naopak pro muže bude vyšší.
Ekonom Štěpán Křeček se navíc obává, že stát za navýšení důchodů pořádně zaplatí. "Mimořádné zvýšení důchodů v průměru o 900 korun se budoucím státním rozpočtům prodraží. Ve střednědobém výhledu let 2020 až 2022 bude muset být vyčleněno dodatečných 22 miliard korun," tvrdí odborník přednášející problematiku důchodových systémů na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze.
Růst důchodů podle něj zvýší spotřebu domácností a tím popožene tempo růstu hrubého domácího produktu. Penzisté tak podstatnou část navýšených důchodů utratí v české ekonomice a tím podpoří tržby firem. Problém ale podle ekonoma spočívá v tom, že vláda hodlá v budoucích letech hospodařit se schodkem, takže navyšování důchodů je prováděno na úkor rozpočtové kázně.
"Navrhované opatření bude mít významné dopady na státní rozpočty. V roce 2020 se zvýší výdaje na důchody o 7,0 miliardy korun. V následujících letech bude vlivem tohoto opatření docházet k dalšímu pozvolnému navyšování výdajů na důchody. Státní rozpočet v roce 2021 bude muset najít dodatečných 7,3 miliardy korun a v roce 2022 již dokonce 7,8 miliardy korun," varuje ekonom.
Témata: důchodci
Související
19. října 2024 18:37
15. října 2024 11:18
1. října 2024 9:48
10. září 2024 21:28
9. září 2024 6:07
29. srpna 2024 14:58