Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důchodci v Česku žijí v chudobě. Desetitisíce seniorů nemají penzi ani 8 tisíc

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zhruba 190.000 seniorek a seniorů musí měsíčně vystačit s důchodem pod 10.000 korun. Kolem 60.000 lidí pak nemá starobní penzi ani 8000 korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), které sněmovnímu sociálnímu výboru poskytla zastupující náměstkyně ministerstva práce pro pojistné systémy a dávky Kateřina Jirková. Hranice příjmové chudoby pro samotného člověka loni v ČR činila 11.963 korun, letos bude o něco vyšší.

Starobní důchod pobíralo podle údajů ČSSZ v Česku na konci března přes 2,4 milionu seniorek a seniorů. Průměrná částka činila 13.377 korun. Muži měli v průměru 14.697 korun a ženy 12.182 korun.

Penzi pod 10.000 korun tak dostávalo zhruba osm procent starobních důchodců a důchodkyň. Méně než 8000 korun pobíralo asi 2,5 procenta lidí v důchodu.

Údaje za rok 2017 ukázaly, že téměř 11 procent lidí nad 65 let žilo na hranici příjmové chudoby. Tehdy činila 11.195 korun měsíčně, loni byla o 768 korun vyšší. Od roku 2010 se podíl chudých starobních penzistů zvedl, před devíti lety dosahoval necelých sedmi procent. Zhruba 30 procent výdajů důchodcovské domácnosti podle statistické ročenky putovalo do bydlení a energií.

Lidé, jimž na zaplacení přiměřeného bydlení nestačí 30 procent příjmu a v Praze 35 procent příjmu, mohou získat příspěvek na bydlení. Ten patří mezi dávky státní sociální podpory. Doplatek na bydlení je jednou z dávek hmotné nouze a má dorovnat výdaje za byt tak, aby člověku či domácnosti zbyla částka na živobytí.

"Padesát procent příjemců příspěvků na bydlení je příjemcem nějakého důchodu. Je to něco přes 60.000 domácností důchodců, mezi nimi jsou i invalidní důchodci," upřesnila Jirková. Dodala, že do hmotné nouze se propadly asi 3000 důchodcovských domácností.

Podle zpráv ministerstva práce o vyplacených dávkách úřady práce letos v březnu vydaly celkem 180.200 příspěvků na bydlení za 674 milionů korun. Za první tři měsíce výdaje činily asi 1,88 miliardy.

Podle místopředsedy sněmovního sociálního výboru Jana Bauera (ODS) mohou být počty seniorů v nouzi ve skutečnosti mnohem vyšší než počty příjemců dávek. "Je to skupina obyvatel, kterým je trapné, nebo je pro ně nepřijatelné, aby si o něco žádali. Dávky hmotné nouze jsou pro ně možná úplně nepřijatelné," uvedl Bauer.

Sněmovna by měla brzy hlasovat o důchodové novele, podle které by všichni důchodci měli dostat příští rok po každoročním zvýšení penze ještě další příspěvek. Činit by měl tolik, kolik bude po zákonné valorizaci průměrné penze scházet do 900 korun. Podle dosavadních odhadů ministerstva práce by to mohlo být kolem 180 korun. Přesná částka bude známa v létě po zveřejnění statistických údajů, z nichž se podle zákona pravidelné zvyšování penzí vypočítává.

Témata:  důchodci,  důchody

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

29. září 2026 12:53

Dálniční známky čekají od ledna změny. Novinky potěší řidiče

Od 1. ledna 2027 se mají změnit pravidla pro dálniční známky. Řidiči se nemusí obávat dalšího automatického zdražení a jednodenní známka nově nabídne delší dobu platnosti. Novelu už schválila Poslanecká sněmovna, nyní ji čeká Senát.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Ošetřovné na dítě: Kdy na něj máte nárok a kolik vám stát vyplatí

Horečka, angína nebo střevní viróza dítěte obvykle znamenají, že jeden z rodičů musí na několik dní zůstat doma. Ošetřovné však nepokrývá jen nemoc či úraz dítěte. Nárok může vzniknout také při karanténě, nečekaném uzavření školky nebo školy či tehdy, když onemocní osoba, která se o dítě běžně stará. Jiná pravidla se naopak uplatní při pouhém doprovodu dítěte k lékaři nebo během plánovaných školních prázdnin.