Naše identity a především otisky prstů jsou v ohrožení. Japonští vědci totiž hlásí, že se jim podařilo úspěšně zkopírovat údaje o otiscích prstů z digitální fotografie člověka ukazujícího dva prsty do „V", tedy znamení míru. Toto zjištění vyvolalo obavy o nový způsob krádeže totožnosti lidí.
Nanotechnologie jsou stále rozšířenější, najdeme je téměř všude kolem nás. S jejich šířením se ale zároveň zvětšuje riziko, které tyto technologie přináší pro lidi, varují vědci.
Hned po probuzení vás uvítá robot s čerstvě uvařenou kávou, řekne vám, jaké je venku počasí a doporučí, co si obléct. Samořídící auto vás následně odveze do práce, kde jste spolu s posledními lidskými kolegy, většinu z dalších zaměstnanců totiž nahradili právě roboti. Počet toalet se rozšířil na tři, pro muže, ženy a roboty. Že to zní jako vzdálená budoucnost nebo román Isaaca Asimova? Už za pár let by se mohlo jednat o realitu
Stále rychlejší rozvoj technologií zaměřených na člověka v rámci umělé inteligence, digitálních ekosystémů a tržišť, posílí úlohu lidí a bude hnacím motorem transformace podnikání i společnosti.
25. prosince 2025 12:29
19. prosince 2025 10:20
19. prosince 2025 10:03
19. prosince 2025 9:49
19. prosince 2025 9:39
16. prosince 2025 12:32
15. prosince 2025 12:41
12. prosince 2025 11:59
11. prosince 2025 17:34
11. prosince 2025 17:20
9. prosince 2025 10:43
9. prosince 2025 10:28
8. prosince 2025 11:30
4. prosince 2025 11:39
4. prosince 2025 10:58
Panu Chytrému má dodavatel elektřiny a plynu díky nízké spotřebě vrátit přeplatek velké částky. Nemile ho ale překvapilo, že mu i přes tyto úspory dodavatel zvýšil zálohy, a to dokonce dvojnásobně. Aby toho nebylo málo, dodavatel se zdráhá tento přeplatek vyplatit. Na tyto situace naštěstí zákon pamatuje, a to například prostřednictvím reklamace nebo započtení.
Zdroj: Marie Dvořáková
Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.
