Naše identity a především otisky prstů jsou v ohrožení. Japonští vědci totiž hlásí, že se jim podařilo úspěšně zkopírovat údaje o otiscích prstů z digitální fotografie člověka ukazujícího dva prsty do „V", tedy znamení míru. Toto zjištění vyvolalo obavy o nový způsob krádeže totožnosti lidí.
Nanotechnologie jsou stále rozšířenější, najdeme je téměř všude kolem nás. S jejich šířením se ale zároveň zvětšuje riziko, které tyto technologie přináší pro lidi, varují vědci.
Hned po probuzení vás uvítá robot s čerstvě uvařenou kávou, řekne vám, jaké je venku počasí a doporučí, co si obléct. Samořídící auto vás následně odveze do práce, kde jste spolu s posledními lidskými kolegy, většinu z dalších zaměstnanců totiž nahradili právě roboti. Počet toalet se rozšířil na tři, pro muže, ženy a roboty. Že to zní jako vzdálená budoucnost nebo román Isaaca Asimova? Už za pár let by se mohlo jednat o realitu
Stále rychlejší rozvoj technologií zaměřených na člověka v rámci umělé inteligence, digitálních ekosystémů a tržišť, posílí úlohu lidí a bude hnacím motorem transformace podnikání i společnosti.
31. března 2026 9:46
30. března 2026 20:02
26. března 2026 14:40
25. března 2026 12:49
24. března 2026 13:05
24. března 2026 12:46
23. března 2026 13:22
23. března 2026 13:03
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.
Zdroj: Marie Dvořáková
Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.
