Koncept Smart city si osvojuje stále více českých měst. Konkrétně dopravu, která je jednou z hlavních částí této strategie, čekají proměny v podobě chytřejší infrastruktury, alternativních vozidel, a především sdílení.
Ještě před třemi lety konstatovala souhrnná zpráva Evropského parlamentu, analyzující chytrá města napříč sedmadvacítkou, že zejména pro středoevropské státy by zavedení prvků smart city mohlo znamenat zásadní milník v ekonomickém rozvoji i zvýšení kvality života v obcích. Zároveň připomínala, že tento potenciál zůstává až na pár největších měst zcela nevyužitý.
Brněnská městská část Nový Lískovec se stane jedním z takzvaných chytrých měst. Zastupitelé zde podepsali s Centrem kompetence Smart Regions, které zřizuje Technologická agentura, společné memorandum o spolupráci. Cílem je zavést v městské části do praxe nejrůznější technologie z konceptu označovaného jako Smart City. Jednou z nich bude například chytré měření spotřeby energií, na němž se bude podílet také společnost E.ON.
Do roku 2050 se podle odhadů Evropské unie zdvojnásobí počet obyvatel žijících ve městech. Narostou nároky na prostor, dopravu i na dodávky energií. Česká města se proto připravují na výzvy, které s sebou tento rozvoj přinese. Řešením se mají stát chytrá města. Koncept Smart City už začíná nabírat konkrétní rysy. Například ve třicetitisícovém Písku, který je v této oblasti považován za průkopníka, chystají nové dobíjecí stanice pro elektromobily, kogenerační jednotky nebo chytré řízení dopravy. Už brzy by tak řidiči díky senzorům mohli projet na zelenou vlnu nebo se nechat navést na parkoviště s volným místem.
8. října 2026 11:50
7. října 2026 13:27
7. října 2026 12:33
6. října 2026 11:24
6. října 2026 11:13
6. října 2026 10:45
5. října 2026 12:05
5. října 2026 11:43
2. října 2026 14:32
2. října 2026 14:23
1. října 2026 12:36
30. září 2026 22:35
30. září 2026 12:55
Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.
Zdroj: Marie Dvořáková
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.
