Rozhovor s místopředsedou Sociální demokracie Lukášem Ulrychem přibližuje strategii SocDem, jak se vrátit zpátky na výsluní a opět se stát významným politickým hráčem. Klíčová témata zahrnují daňovou reformu a dostupnou zdravotní péči. Strana chce také řešit bytovou krizi a důchodový systém.
Rétorika politických stran před volbami do Evropského parlamentu je oproti loňskému roku, kdy se konaly komunální a senátní volby, umírněnější. Nejvěcněji komunikují Zelení, Piráti a STAN, ostatní politické strany za nimi následují s výrazným odstupem. Nejemotivněji komunikují, stejně jako loni, Svobodní, SPD, KSČM a ODS. Hnutí ANO dopadlo opticky dobře. Takové jsou závěry lingvistické analýzy Milana Petráka, datového analytika ze společnosti Bisnode.
Že je volební rok jde poznat lehce. Odvolávají se ministři, u kterých bylo předtím několik důvodů, proč nimi nikdy být neměli („živnostník jako parazit“) či alespoň proč nimi neměli být už dlouho. Hrubne slovník jinak slušně vystupujících politiků a samozřejmě se do veřejné diskuse dostávají daně.
České politické strany v období 2003 až 2013 dosáhly příjmů 547 mil. eur. Česká republika na rozdíl od Slovenska a Polska neprovedla reformu financování politických stran. Na její zavedení do voleb zbývá vládě podle harmonogramu již jen půlrok. Vyplývá to z analýzy organizace Frank Bold.
30. července 2026 14:34
30. července 2026 14:22
30. července 2026 14:08
30. července 2026 13:55
30. července 2026 13:49
27. července 2026 15:43
Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.
