Rozhovor s místopředsedou Sociální demokracie Lukášem Ulrychem přibližuje strategii SocDem, jak se vrátit zpátky na výsluní a opět se stát významným politickým hráčem. Klíčová témata zahrnují daňovou reformu a dostupnou zdravotní péči. Strana chce také řešit bytovou krizi a důchodový systém.
Rétorika politických stran před volbami do Evropského parlamentu je oproti loňskému roku, kdy se konaly komunální a senátní volby, umírněnější. Nejvěcněji komunikují Zelení, Piráti a STAN, ostatní politické strany za nimi následují s výrazným odstupem. Nejemotivněji komunikují, stejně jako loni, Svobodní, SPD, KSČM a ODS. Hnutí ANO dopadlo opticky dobře. Takové jsou závěry lingvistické analýzy Milana Petráka, datového analytika ze společnosti Bisnode.
Že je volební rok jde poznat lehce. Odvolávají se ministři, u kterých bylo předtím několik důvodů, proč nimi nikdy být neměli („živnostník jako parazit“) či alespoň proč nimi neměli být už dlouho. Hrubne slovník jinak slušně vystupujících politiků a samozřejmě se do veřejné diskuse dostávají daně.
České politické strany v období 2003 až 2013 dosáhly příjmů 547 mil. eur. Česká republika na rozdíl od Slovenska a Polska neprovedla reformu financování politických stran. Na její zavedení do voleb zbývá vládě podle harmonogramu již jen půlrok. Vyplývá to z analýzy organizace Frank Bold.
15. října 2026 13:20
15. října 2026 11:11
14. října 2026 11:37
14. října 2026 11:25
14. října 2026 10:43
8. října 2026 11:50
7. října 2026 13:27
7. října 2026 12:33
6. října 2026 11:24
6. října 2026 11:13
6. října 2026 10:45
5. října 2026 12:05
5. října 2026 11:43
2. října 2026 14:32
2. října 2026 14:23
1. října 2026 12:36
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.
