Rozhovor s místopředsedou Sociální demokracie Lukášem Ulrychem přibližuje strategii SocDem, jak se vrátit zpátky na výsluní a opět se stát významným politickým hráčem. Klíčová témata zahrnují daňovou reformu a dostupnou zdravotní péči. Strana chce také řešit bytovou krizi a důchodový systém.
Rétorika politických stran před volbami do Evropského parlamentu je oproti loňskému roku, kdy se konaly komunální a senátní volby, umírněnější. Nejvěcněji komunikují Zelení, Piráti a STAN, ostatní politické strany za nimi následují s výrazným odstupem. Nejemotivněji komunikují, stejně jako loni, Svobodní, SPD, KSČM a ODS. Hnutí ANO dopadlo opticky dobře. Takové jsou závěry lingvistické analýzy Milana Petráka, datového analytika ze společnosti Bisnode.
Že je volební rok jde poznat lehce. Odvolávají se ministři, u kterých bylo předtím několik důvodů, proč nimi nikdy být neměli („živnostník jako parazit“) či alespoň proč nimi neměli být už dlouho. Hrubne slovník jinak slušně vystupujících politiků a samozřejmě se do veřejné diskuse dostávají daně.
České politické strany v období 2003 až 2013 dosáhly příjmů 547 mil. eur. Česká republika na rozdíl od Slovenska a Polska neprovedla reformu financování politických stran. Na její zavedení do voleb zbývá vládě podle harmonogramu již jen půlrok. Vyplývá to z analýzy organizace Frank Bold.
14. října 2026 11:37
14. října 2026 11:25
14. října 2026 10:43
8. října 2026 11:50
7. října 2026 13:27
7. října 2026 12:33
6. října 2026 11:24
6. října 2026 11:13
6. října 2026 10:45
5. října 2026 12:05
5. října 2026 11:43
2. října 2026 14:32
2. října 2026 14:23
1. října 2026 12:36
30. září 2026 22:35
30. září 2026 12:55
Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.
Zdroj: Marie Dvořáková
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.
