Průkaz energetické náročnosti budou mít na dobře viditelném místě nově všechny budovy s celkovou užitnou plochou větší než 500 metrů čtverečních, které často navštěvuje veřejnost. Dosud musely mít průkaz pouze budovy využívané orgány veřejné moci. Vládní novelu zákona o hospodaření energií, která to předpokládá, dnes schválila Sněmovna.
Evropská komise (EK) dnes poslala Českou republiku k unijnímu soudu, neboť země nezajistila řádné vystavení certifikátů energetické náročnosti v budovách. Stejná žaloba míří také proti Slovinsku, uvedla dnes komise v tiskové zprávě. Na nesprávné provedení požadavků příslušné směrnice byla Praha poprvé upozorněna v roce 2015.
Snižování energetické náročnosti obytných budov patří k prioritám a často diskutovaným tématům současnosti. A to nejen z hlediska strategie a legislativy Evropské unie, ale také osobního zájmu samotných domácností. K dosažení těchto cílů vedou mimo jiné renovace střech, které hrají významnou roli ve zlepšení tepelně-technických vlastností domu. Dnes existují různé způsoby, jak modernizací střechy snížit celkovou energetickou náročnost nemovitosti. Informuje Borga.
Státní energetická inspekce se zaměřuje na kontroly vystavování průkazů energetické náročnosti budov (PENB). Od ledna totiž platí nová povinnost dodat průkaz při novém pronájmu bytů, doposud se tato povinnost u bytů týkala pouze jejich prodeje. Povinnost zpracovat průkaz má v obou případech na požádání majitele bytu kromě vlastníka budovy rovněž Sdružení vlastníků bytových jednotek (SVJ).
Stejně jako v Česku, jsou i němečtí majitelé domů, kteří svou nemovitost prodávají či pronajímají, povinni pod pokutou až 15.000 EUR předkládat takzvané průkazy energetické náročnosti budov (PENB). Nelze ovšem nezmínit, že na rozdíl od nesmlouvavých Němců se v našich končinách podařilo od této povinnosti osvobodit majitele domů postavených před rokem 1947, které neprošly od té doby zásadnější rekonstrukcí. Stačí se domluvit s nájemcem či kupujícím, že PENB nebude požadovat, informuje Ing. Milan Krček, místopředseda OSMD.
1. dubna 2026 12:57
31. března 2026 9:46
30. března 2026 20:02
26. března 2026 14:40
25. března 2026 12:49
24. března 2026 13:05
24. března 2026 12:46
23. března 2026 13:22
23. března 2026 13:03
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.
Zdroj: Marie Dvořáková
Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.
