Společnost se může rozhodnout pro vstup na zahraniční trh, pokud se domnívá, že na něm získá atraktivní úrokové sazby nebo pokud potřebuje cizí měnu. Může tak učinit vydáváním zahraničních dluhopisů, které jsou denominované v měně zahraničního trhu. Jednoduše řečeno, zahraniční emitent vydá na domácím trhu zahraniční dluhopis v měně domácí země. Zahraniční dluhopisy se používají hlavně k tomu, aby poskytly emitentům přístup k jinému kapitálovému trhu.
Fenomén kryptoměn pronikl už i na tuzemský trh. Česká společnost Cryptelo, která se zabývá vývojem technologií na šifrování a přenos dat, přišla se svojí vlastní kryptoměnou pod zkratkou CRL. Její předprodej spustila 19. ledna.
„Rok 2016 byl rokem politických překvapení, jejichž význam bude mnohem dlouhodobější. Kapitálové trhy byly ovlivněny červnovým brexitem, nečekaným výsledkem listopadových voleb v USA i nezdarem prosincové ústavní reformy v Itálii. Důležité volby se letos uskuteční v Nizozemsku, Francii, Německu a také pravděpodobně v Itálii, což již nyní vrhá dlouhý stín na celkové investiční klima,“ říká hlavní ekonom Raiffeisen Bank International AG (RBI) Peter Brezinschek a dodává: „Nedostatečný kapitál italských bank byl hlavním důvodem pro rozšíření kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky (ECB) o 60 miliard eur měsíčně, a to až do konce roku 2017.”
14. října 2026 11:37
14. října 2026 11:25
14. října 2026 10:43
8. října 2026 11:50
7. října 2026 13:27
7. října 2026 12:33
6. října 2026 11:24
6. října 2026 11:13
6. října 2026 10:45
5. října 2026 12:05
5. října 2026 11:43
2. října 2026 14:32
2. října 2026 14:23
1. října 2026 12:36
30. září 2026 22:35
30. září 2026 12:55
Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.
Zdroj: Marie Dvořáková
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.
