Společnost se může rozhodnout pro vstup na zahraniční trh, pokud se domnívá, že na něm získá atraktivní úrokové sazby nebo pokud potřebuje cizí měnu. Může tak učinit vydáváním zahraničních dluhopisů, které jsou denominované v měně zahraničního trhu. Jednoduše řečeno, zahraniční emitent vydá na domácím trhu zahraniční dluhopis v měně domácí země. Zahraniční dluhopisy se používají hlavně k tomu, aby poskytly emitentům přístup k jinému kapitálovému trhu.
Fenomén kryptoměn pronikl už i na tuzemský trh. Česká společnost Cryptelo, která se zabývá vývojem technologií na šifrování a přenos dat, přišla se svojí vlastní kryptoměnou pod zkratkou CRL. Její předprodej spustila 19. ledna.
„Rok 2016 byl rokem politických překvapení, jejichž význam bude mnohem dlouhodobější. Kapitálové trhy byly ovlivněny červnovým brexitem, nečekaným výsledkem listopadových voleb v USA i nezdarem prosincové ústavní reformy v Itálii. Důležité volby se letos uskuteční v Nizozemsku, Francii, Německu a také pravděpodobně v Itálii, což již nyní vrhá dlouhý stín na celkové investiční klima,“ říká hlavní ekonom Raiffeisen Bank International AG (RBI) Peter Brezinschek a dodává: „Nedostatečný kapitál italských bank byl hlavním důvodem pro rozšíření kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky (ECB) o 60 miliard eur měsíčně, a to až do konce roku 2017.”
30. července 2026 14:34
30. července 2026 14:22
30. července 2026 14:08
30. července 2026 13:55
30. července 2026 13:49
27. července 2026 15:43
Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.
