Přechod na nový standard digitálního televizního vysílání DVB-T2 po pauze způsobené epidemií koronaviru znovu odstartuje 8. července. Nejdříve začnou České Radiokomunikace vypínat vysílače v západních Čechách na vysílačích Cheb - Zelená hora a Jáchymov - Klínovec. Oznámili to dnes zástupci firmy na tiskové konferenci.
V Česku začalo vypínání televizního vysílání v dosavadním standardu DVB-T. Ve středu minutu před půlnocí v něm vysílače v Praze na Žižkově a na Cukráku u Prahy přestaly šířit programy České televize. ČTK to řekl ředitel strategie Českých Radiokomunikací (ČRa) Marcel Procházka.
Blížící se konec televizního vysílání ve stávajícím formátu DVB-T přináší vedle otázek čistě technických také otázky právní. Jde třeba o to, zda má nájemník bytu v domě se společnou anténou právo požadovat po pronajímateli zajištění příjmu televizního vysílání v novém standardu DVB-T2 a co pro to musí udělat.
Vrchol druhé vlny digitalizace televizního vysílání se nezadržitelně blíží. Vypínání vysílačů šířících pozemní signál ve stávajícím formátu DVB-T odstartuje v Praze už 27. listopadu 2019 vypnutím vysílání České televize. Hlavní vlna vypínání vysílačů DVB-T bude probíhat od ledna do června 2020. Pro velkou část obyvatel ČR to představuje změnu a náklady spojené s technickým řešením.
25. prosince 2025 12:29
19. prosince 2025 10:20
19. prosince 2025 10:03
19. prosince 2025 9:49
19. prosince 2025 9:39
16. prosince 2025 12:32
15. prosince 2025 12:41
12. prosince 2025 11:59
11. prosince 2025 17:34
11. prosince 2025 17:20
9. prosince 2025 10:43
9. prosince 2025 10:28
8. prosince 2025 11:30
4. prosince 2025 11:39
4. prosince 2025 10:58
2. prosince 2025 11:27
Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.
Zdroj: Marie Dvořáková
Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.
