Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi kupují malé byty jako investici. Žít v nich ale nechtějí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Nároky na rozlohu bytů, ve kterých si Češi představují život, rostou. Podle průzkumu chtějí nejčastěji bydlet ve čtyřpokojovém bytě o rozloze kolem sto metrů čtverečních. Podle odhadů byl v loňském roce každý čtvrtý byt prodán jako investiční. Češi kupují za účelem investice nejčastěji byty 2+kk, které pronajímají nezařízené.

Až tři čtvrtiny Čechů považují nákup bytu za dobrou investici. „Popularita bytů o dispozici 2+kk je dlouhodobá. Mění se ale důvody, proč je lidé kupují. V minulosti si menší byty kupovali zejména mladí, nezadaní lidé, kteří si po založení rodiny pořídili byt větší a ten menší začali pronajímat. Dnes už je trend takový, že lidé menší byty kupují primárně pro účely dalšího pronájmu. A právě po bytech 2+kk nebo 2+1 je ze strany potenciálních nájemníků největší zájem. Podíl investičních bytů může v současnosti tvořit až 30 procent z celkových prodejů,“ popsal Tal Grozner, ředitel společnosti Star Group.

Většina Čechů chce žít v bytě s obytnou plochou kolem sto metrů čtverečních. Přes 40 procent Čechů preferuje bydlení v novostavbě. Kupují je zejména mladí lidé kolem 35 let, těch je ve skladbě kupujících přes 70 procent. „Mladí mají o svém bydlení poměrně přesné představy. Vedle použitých materiálů se zajímají především o občanskou vybavenost a možnosti volnočasového vyžití v dané lokalitě. Rostou také požadavky na prostor. Mladé rodiny v současnosti nejčastěji kupují byty o dispozici 3+1 nebo 4+kk. Populární jsou přízemní byty s předzahrádkou, které suplují rodinné domy. Byty s předzahrádkou mají výhodu, že o celý dům se stará správce a lidé se starají jen o předzahrádku a byt. Kdežto v rodinném domě se starají jak o dům, tak o zahradu. Co se samotného vybavení bytu týče, převládá u kupujících zájem o nezařízené byty. Navíc developeři v Česku mají zařízené byty ve své nabídce minimálně, tím se liší od těch zahraničních. V zahraničí je totiž běžné, že si kupující může pořídit už zařízený byt připravený k okamžitému nastěhování,“ řekl Tal Grozner.

V nezařízených bytech Češi často provádějí úpravy. „Zhruba polovina kupujících chce ještě před nastěhováním provést nějaké úpravy od developera. Nejčastější klientské změny se týkají uspořádání koupelny či jejího realizačního standardu. Za takové změny klienti utrácejí nejvíce. Druhou nejčastější změnou jsou úpravy rozmístění elektrických zásuvek a přeložení rozvodů vody v kuchyňském koutě. Minimální množství klientských změn požadují kupující u bytů, které si pořizují jako investici,“ uvedl Tal Grozner.

Jen v Praze se v loňském roce prodalo 6650 bytů. „V poslední době zaznamenáváme růst prodejů větších bytů, kromě 3+kk roste zájem také o byty s dispozicí 4+kk. Zároveň nedostatek bytů zrychluje prodeje obecně. Například etapa E bytového projektu Nové Chabry v Praze 8 se 112 byty a převahou dispozic 3+kk a 4+kk, jejíž hrubá stavba byla dokončena v říjnu loňského roku, je již prodaná. Jedná se o nejrychleji vyprodanou etapu tohoto projektu, o kterou je eminentní zájem. Majitelé bytů se budou stěhovat od července tohoto roku,“ sdělil Tal Grozner.

Témata:  bydlení nemovitosti byty

Související

Aktuálně se děje

26. června 2025 11:13

19. června 2025 14:22

Zlato vítězí nad eurem. Centrální banky ho skupují jako nikdy

Zlato v roce 2024 přepsalo historii světových rezerv. Podle zprávy Evropské centrální banky vůbec poprvé předstihlo euro a stalo se – hned po americkém dolaru – druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem centrálních bank. Na konci loňského roku představovalo 20 procent jejich oficiálních devizových rezerv, zatímco euro 16 procent. Dolar si drží vedoucí pozici s podílem 46 procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Města bez rodin. Nedostupné bydlení mění společnost

Vlastní byt býval cílem každé mladé rodiny. Dnes je realita jiná – ceny nemovitostí a náklady na hypotéky vylučují běžné domácnosti ze hry. Na trhu dominují bezdětné páry s dvěma nadprůměrnými příjmy, zatímco střední třída míří mimo centra měst. Tento posun má zásadní dopad nejen na dostupnost bydlení, ale i na podobu měst a celou společnost.