Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

dTest: Společný nájem bytu studenty či manželi. Jaká mají práva?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Jan Zýka / INCORP images

Pokud jednu nájemní smlouvu uzavře s pronajímatelem více osob na straně nájemců, hovoříme o společném nájmu bytu. Občanský zákoník navíc zvlášť upravuje společný nájem bytu manželi. Jaká práva a povinnosti mají společní nájemci vůči pronajímateli? Co může každý řešit sám a na čem se naopak musí předem dohodnout?

Dohodne-li se více osob, že budou společně užívat jeden byt a uzavřou-li za tím účelem společně s pronajímatelem smlouvu o nájmu bytu, stávají se jeho společnými nájemci. Příkladem je situace, kdy si byt hodlá pronajmout nesezdaný pár nebo společně několik studentů. Společným nájemcem se může stát i osoba, která s výslovným souhlasem smluvních stran k nájemní smlouvě dodatečně přistoupí.

„Všichni společní nájemci mají stejná práva i stejné povinnosti. Běžné záležitosti při společném nájmu bytu tak může obstarávat každý z nájemců sám. Každý z nich je například oprávněn zajistit provedení drobné opravy v bytě, zaplatit v daném měsíci i za ostatní celý nájem nebo za ostatní přijmout přeplatek na službách,“ vysvětluje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.  

Naopak v jiných než běžných záležitostech musí společní nájemci jednat společně. To znamená, že jeden z nájemců nemůže bez souhlasu ostatních uzavřít dohodu o ukončení nájmu nebo dokonce dát i za ostatní pronajímateli výpověď z nájmu bytu. Stejně tak pronajímatel musí v záležitostech, které nelze považovat za běžné, jednat se všemi společnými nájemci. „Pokud chce například dát nájemcům výpověď ze zákonem stanovených důvodů, musí ji dát všem společným nájemcům a nikoliv pouze jednomu z nich. I zde totiž platí, že práva i povinnosti společných nájemců jsou společná a nerozdílná. To například znamená, že celé dlužné nájemné je pronajímatel oprávněn vymáhat buď od všech nájemců, nebo i od kteréhokoli z nich samostatně,“ říká Lukáš Zelený.

Dojde-li mezi společnými nájemci k vážným neshodám (například ohledně provedení stavebních úprav nebo změny výše nájemného), může se kterýkoliv z nich obrátit na soud, aby o takové záležitosti rozhodl. Soud může také rozhodnout o zrušení práva společného nájmu a o tom, kdo dál zůstane nájemcem bytu. Například po rozchodu dvou nesezdaných partnerů jako dosavadních společných nájemců, kteří spolu dále v jednom bytě bydlet nechtějí.

Občanský zákoník zvlášť upravuje okolnosti společného nájmu bytu manželi. „Ten vzniká buď uzavřením nájemní smlouvy oběma manželi, nebo ze zákona tehdy, pokud k okamžiku uzavření manželství již má jeden z manželů právo nájmu k bytu nebo domu, kde manželé hodlají společně bydlet. V takovém případě není ke vzniku společného nájmu zapotřebí souhlas pronajímatele,“ uvádí Zelený. 

I manželé ve společném nájmu mají stejná práva a povinnosti. Vzájemnou dohodou však mohou vznik společného nájmu k bytu nebo domu zcela vyloučit. Jednou ze zvláštností společného nájmu bytu manželi je možnost domáhat se u soudu dočasného omezení nebo úplného vyloučení druhého manžela z užívání bytu z důvodu domácího násilí.  

Témata:  bydlení,  dTest

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

Hypotéky zdražují, i když ČNB sazby nemění. Co se děje v zákulisí bank

Představte si podnik, který si může sám, ťuknutím do klávesnice počítače, vytvářet to, co následně za úrok půjčuje zákazníkům. Hotový strojek na peníze. Tak nějak přitom fungují komerční banky. Když vám schválí hypotéku, vytvářejí nové peníze. Proč tedy momentálně hypotéky tolik zdražují, když peníze na ně pořád „stojí“ jen pár ťuknutí do klávesnice? A proč vlastně banky tolik lákají střadatele na spořicí účty, když si peníze mohou samy „vyťukat“? 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Mladí lidé zůstávají u rodičů. Na vlastní byt nemají peníze ani naději

Vlastní bydlení se pro stále větší část Čechů stává nedosažitelným cílem. Téměř devět z deseti lidí, kteří nemovitost nevlastní, očekává, že její pořízení bude ještě obtížnější než dnes. Ceny podle většiny veřejnosti porostou dál, zatímco část domácností už nedokáže na vlastní bydlení vůbec spořit. Přibývá proto lidí, kteří zůstávají v nájmu nebo bydlí u rodičů a dalších příbuzných.