Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zahraniční dluh ČR stoupl ke konci března na téměř 4,5 bilionu korun

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zahraniční dluh České republiky vzrostl v letošním prvním čtvrtletí o 112,1 miliardy korun, a ke konci března činil 4,4954 bilionu korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku byl vyšší o 103,5 miliardy korun. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 79,2 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Zhruba tři čtvrtiny zahraničního dluhu připadaly na soukromý sektor. Zbývající část tvořily závazky veřejného sektoru, které zahrnují závazky vlády i soukromých subjektů garantované vládou a dluhy firem s většinovou účastí státu.

Podle ČNB byl v prvním čtvrtletí patrný růst zadluženosti vládního sektoru. Stoupl objem vládních dluhopisů držených zahraničními investory a čerpány byly také zahraničních úvěry, uvedla centrální banka. Podíl vládního sektoru na zahraničním dluhu činil 17,3 procenta.

U ostatních sektorů se zahraniční zadlužení rovněž zvýšilo vlivem čerpání úvěrů a prodejem podnikových dluhopisů. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímaly 41,6 procenta z celkového dluhu.

Bankovní sektor včetně závazků ČNB vykázal vzhledem ke snížení objemu bankovních dluhopisů v držbě zahraničních investorů pokles zadluženosti. Zadlužení bankovního sektoru zaujímalo ke konci března 41,1 procenta celkové zadluženosti.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy. V souhrnu tvoří 53,1 procenta zahraničního dluhu.

Témata:  finance,  Česko,  státní dluh

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

8. října 2026 11:50

Stát nezachránil vysílač Liblice ani pro krizové situace. Nejvyšší stavba v Česku půjde k zemi

Dva 355 metrů vysoké stožáry vysílače Liblice, které jsou nejvyšší stavbou v České republice, čeká demolice. České Radiokomunikace přitom podle svého vyjádření opakovaně oslovovaly ministerstva i další státní instituce s možností využití stožárů například pro krizové situace nebo jako součást kritické infrastruktury. Zájemce, který by převzal péči o nákladnou infrastrukturu, se ale nenašel.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy